V klasické logice jde o pravidlo vyloučeného třetího: pro libovolný výrok platí, že je buď pravdivý, nebo nepravdivý, žádná třetí možnost se nepřipouští. Tento předpoklad je typický pro klasickou dvouhodnotovou logiku, zatímco některé neklasické směry ho neberou jako univerzálně platný.
V běžné řeči a v argumentaci se tím vyjadřuje, že situace je postavená jako striktní volba mezi dvěma navzájem se vylučujícími variantami, bez prostoru pro kompromis nebo další alternativu.