Termín z kraniometrie a fyzické antropologie pro jedince s extrémně dlouhou, nápadně protáhlou lebkou, u níž délka zřetelně převyšuje šířku. Pojmenování je odvozeno z l. ultra ve významu nad míru a z ř. dolichos dlouhý spolu s ř. kranion lebka. Jde o krajní formu dolichokraniálního typu a v popisu se často spojuje s velmi nízkým lebečním indexem.. >> detail
V církevních a náboženských dějinách jde o vážné odloučení části věřících či duchovenstva od původního společenství, které vznikne po sporu o autoritu nebo výklad učení a vede k dlouhodobému oddělení, i když nejde nutně o odlišnou víru.;Obecně označuje hluboký vnitřní rozpad jednotného celku, kdy se skupina, organizace nebo hnutí rozdělí na znepřátelené proudy a přestane fungovat jako jeden soudržný celek.. >> detail
Latinské adjektivum se slovníkovou koncovkou -antis, odvozené od sidus (hvězda), označuje děj nebo onemocnění s náhlým, bleskovým nástupem a velmi rychlým postupem, v klinické praxi se tím míní fulminantní průběh.. >> detail
Dizertabilní, častěji a stylově neutrálněji disertabilní, je odborný výraz používaný především v akademickém prostředí pro téma, problém, výzkumný záměr, poznatek nebo práci, které svou náročností, rozsahem, původností a vědeckým přínosem odpovídají úrovni disertační práce. Dizertabilní téma tedy poskytuje dostatečný prostor pro samostatný vědecký výzkum a získání nových poznatků, které mohou přispět k rozvoji příslušného oboru.
Označení neznamená pouze to, že je téma rozsáhlé nebo obtížné. Podstatná je především možnost dospět k původním výsledkům a prokázat vědecký přínos. V akademickém prostředí se pojem disertabilní používá například při posuzování rozsahu a kvality plánovaného výzkumu nebo při hodnocení toho, zda získané poznatky odpovídají úrovni disertační práce. V oponentských posudcích se obdobně objevují formulace jako „téma je disertabilní“ nebo „práce je disertabilní“, tedy že její obsah a výsledky odpovídají požadavkům kladeným na disertaci.
Slovo je odvozeno od výrazu disertace, respektive jeho spisovné varianty dizertace. V češtině se používají obě podoby, přičemž za stylově neutrálnější se považuje varianta disertace. Z tohoto důvodu je v odborném a formálním textu vhodnější také podoba disertabilní, i když varianta dizertabilní se rovněž v akademických textech reálně používá.
Výraz se mimo vysokoškolské a vědecké prostředí vyskytuje jen zřídka. V běžném jazyce jej lze podle kontextu nahradit například spojením „vhodný pro disertační práci“, „vědecky dostatečně přínosný“ nebo „odpovídající úrovni disertace“.. >> detail
Tradiční mechanické datové úložiště v počítači (HDD), které ukládá informace magnetickým záznamem na pevné plotny a drží je i po vypnutí zařízení, používá se pro dlouhodobé uchovávání souborů, programů i operačního systému.. >> detail
Postupný posun názorů či jednání do vyhraněnějších a extrémnějších poloh, kdy se zvyšuje tvrdost postoje a ubývá ochota hledat kompromis. Ve společenském a politickém kontextu může jít o přijímání radikálních idejí a v krajních situacích i o toleranci k použití síly.;V chemii děj, při němž se tvoří volné radikály nebo se sloučenina převádí do radikálové podoby, typicky jako součást radikálových reakcí, například při polymeraci.. >> detail
ČNB je zkratka názvu Česká národní banka. Jde o ústřední neboli centrální banku České republiky, orgán dohledu nad finančním trhem a orgán příslušný k řešení krizí na finančním trhu. Je zřízena Ústavou České republiky a její postavení a činnost podrobně upravuje zejména zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. ČNB je právnickou osobou veřejného práva se sídlem v Praze a při plnění svých zákonných úkolů je nezávislá; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.
Hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu. Měnovou politikou proto ovlivňuje zejména vývoj inflace a úrokových sazeb. Od roku 2010 používá trvalý inflační cíl ve výši 2 %. O nastavení základních úrokových sazeb a dalších zásadních měnověpolitických opatřeních rozhoduje sedmičlenná bankovní rada. Vedle cenové stability ČNB pečuje také o finanční stabilitu a bezpečné fungování finančního systému. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, podporuje rovněž obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu.
ČNB má výhradní právo vydávat české bankovky a mince, řídí peněžní oběh, spravuje devizové rezervy a podílí se na fungování platebního a zúčtovacího systému. Vystupuje také jako banka státu a poskytuje stanovené bankovní služby státu a veřejnému sektoru. Není však běžnou komerční bankou určenou k vedení účtů a poskytování úvěrů široké veřejnosti.
Významnou úlohou ČNB je dohled nad českým finančním trhem. Kontroluje například banky, družstevní záložny, pojišťovny, penzijní společnosti, investiční společnosti a fondy, obchodníky s cennými papíry, platební instituce, směnárny a další regulované subjekty. Uděluje některá povolení a licence, kontroluje dodržování pravidel a při jejich porušení může ukládat nápravná opatření nebo sankce. Integrovaný dohled nad hlavními oblastmi českého finančního trhu soustředila ČNB od roku 2006.
Česká národní banka vznikla 1. ledna 1993 při vzniku samostatné České republiky rozdělením Státní banky československé. Je součástí Evropského systému centrálních bank (ESCB), jehož členy jsou Evropská centrální banka a národní centrální banky států Evropské unie. Protože Česká republika nepoužívá euro, ČNB nadále samostatně provádí českou měnovou politiku a vydává českou korunu.. >> detail
ESMA je zkratka anglického názvu European Securities and Markets Authority, česky Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Jde o nezávislý orgán Evropské unie se sídlem v Paříži, který působí v oblasti regulace a dohledu nad finančními a kapitálovými trhy. Jeho hlavními cíli jsou ochrana investorů, podpora řádného a transparentního fungování finančních trhů a přispívání k finanční stabilitě Evropské unie.
ESMA byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 a činnost zahájila 1. ledna 2011. Nahradila dřívější Výbor evropských regulátorů cenných papírů (CESR). Je součástí Evropského systému finančního dohledu a spolupracuje zejména s národními orgány dohledu, Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA), Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a dalšími institucemi EU.
Mezi významné činnosti ESMA patří příprava technických standardů, obecných pokynů a doporučení, hodnocení rizik na finančních trzích a podpora jednotného uplatňování pravidel EU v jednotlivých členských státech. ESMA se snaží o sbližování dohledových postupů národních regulátorů, aby byla evropská pravidla vykládána a prosazována co nejjednotněji. Její působnost zahrnuje například oblasti investičních služeb, obchodování s finančními nástroji, investičních fondů, prospektů, zneužívání trhu, derivátů a nově také část regulace kryptoaktiv podle nařízení MiCA.
ESMA zároveň vykonává přímý dohled nad některými konkrétními účastníky evropského finančního trhu, například ratingovými agenturami a vybranými dalšími finančními infrastrukturami a poskytovateli. Většinu běžného dohledu nad finančními institucemi však nadále vykonávají příslušné národní orgány. V České republice je jedním z hlavních těchto orgánů Česká národní banka, která je v ESMA zastoupena a podílí se na její činnosti.
ESMA tedy není evropskou obdobou centrální banky ani jednotným dohledovým úřadem, který by nahrazoval všechny národní regulátory. Jejím úkolem je především vytvářet a sjednocovat evropský rámec regulace kapitálových trhů, koordinovat dohled, chránit investory, sledovat rizika a v přesně vymezených oblastech vykonávat přímé dohledové pravomoci.. >> detail
CFTC je zkratka názvu Commodity Futures Trading Commission, tedy americké Komise pro obchodování s komoditními futures. Jde o nezávislý federální regulační úřad Spojených států, který dohlíží především na trhy s deriváty, zejména futures, opcemi na futures a swapy. Jeho úkolem je podporovat integritu, transparentnost a stabilitu těchto trhů a chránit jejich účastníky před podvody, manipulací a dalšími nekalými praktikami.
CFTC vznikla na základě zákona Commodity Futures Trading Commission Act of 1974, který podepsal prezident Gerald Ford v říjnu 1974. Praktickou regulační pravomoc nad futures převzala v dubnu 1975 od Commodity Exchange Authority, jež předtím působila při americkém ministerstvu zemědělství. Nově vytvořená komise získala širší pravomoci a jurisdikci nad futures kontrakty na všechny komodity, nikoli jen nad vybrané zemědělské produkty.
Pravomoci CFTC se postupně rozšiřovaly. Významnou změnu přinesl zákon Dodd–Frank z roku 2010, který posílil dohled CFTC zejména nad trhem se swapy. Komise dnes dohlíží nejen na samotné derivátové trhy, ale také na burzy, clearingové organizace a řadu prostředníků, například futures commission merchants, swap dealers, commodity pool operators nebo commodity trading advisors.
CFTC se významně zabývá také digitálními aktivy. Nad deriváty založenými na digitálních komoditách, jako jsou bitcoin nebo ether, má plnou regulační a donucovací pravomoc. U spotových trhů s digitálními komoditami je její pravomoc užší a zaměřuje se především na postih podvodů a manipulace s trhem. CFTC proto nelze považovat za všeobecného regulátora celého amerického trhu s kryptoměnami.
CFTC bývá srovnávána s americkou Komisí pro cenné papíry a burzy (SEC), jejich působnost je však odlišná. SEC se zaměřuje především na cenné papíry a kapitálové trhy, zatímco CFTC především na komoditní a finanční deriváty. U některých finančních produktů a digitálních aktiv se jejich pravomoci mohou vzájemně dotýkat.. >> detail