V medicíně jde o označení pro stav se sníženou buněčností, kdy se v biologickém materiálu nachází méně buněk, než se očekává. Název je odvozen z řec. oligos (málo) a kytos (buňka) a v laboratorní praxi se s tímto pojmem lze setkat například při hodnocení mozkomíšního moku jako opaku pleocytózy.