Parafázie je porucha řečové produkce, při níž člověk při mluvení neúmyslně zaměňuje zamýšlené hlásky, slabiky nebo celá slova za jiné. Patří mezi typické projevy afázie, tedy získané poruchy jazyka vznikající při poškození mozkových oblastí podílejících se na řečových a jazykových funkcích. Parafázie sama o sobě není samostatným onemocněním, ale příznakem poruchy jazykového zpracování.
Rozlišuje se několik druhů parafázie. Při fonemické neboli hláskové parafázii dochází k záměně, vynechání, přidání nebo přesunutí hlásek či slabik, takže výsledné slovo může být původnímu zvukově podobné. Při sémantické parafázii je zamýšlené slovo nahrazeno jiným skutečným slovem, které s ním obvykle významově souvisí. Některé klasifikace dále rozlišují formální, smíšené, nesouvisející a neologistické parafázie, při nichž může vzniknout i slovo, které v daném jazyce neexistuje.
Parafázie se mohou vyskytovat u různých typů afázie a jejich charakter může napomáhat při posuzování povahy jazykové poruchy. Fonemické parafázie jsou výrazné například u konduktivní afázie, zatímco u Wernickeovy afázie se mohou ve větším množství objevovat jak fonemické, tak sémantické záměny a neologismy. Při velmi častých parafáziích může být řeč obtížně srozumitelná a přecházet až v tzv. žargonovou řeč.