Vyjadřuje myšlenku, že Duch svatý působí svobodně a nenechá se spoutat lidskou vůlí ani očekáváním, jeho působení se objevuje tam, kde se samo rozhodne. Vychází z biblického přirovnání, které zdůrazňuje neuchopitelnost a suverenitu Ducha.
V přeneseném smyslu jde o rčení, že některé síly, inspirace nebo změny přicházejí nepředvídatelně a nedají se úplně naplánovat ani řídit, podobně jako vítr, který si hledá vlastní směr.