V židovském nábožensko-právním prostředí jde o způsob argumentace a výkladu založený na Talmudu, tedy na rabínské tradici komentářů k židovskému zákonu, který klade důraz na detailní rozbor pravidel a řešení jednotlivých případů.
V přeneseném, často hodnotícím významu označuje pedantské až dogmatické myšlení, které se upíná k formě a k doslovnému dodržování pouček, místo aby se zabývalo smyslem a širším kontextem.