Latinsky píšící raně křesťanský myslitel z římské Afriky, proslulý jako neústupný apologeta a polemik. Pocházel z prostředí spojeného se státní, případně vojenskou službou a po přijetí křesťanství kladl důraz na přísnou morálku i pevnou soudržnost církevní obce. Významně pomohl ustálit západní teologický jazyk tím, že vytvářel a prosazoval odborné pojmy v latině, často se mu připisuje i užívání označení Trinitas. Ve sporech vyzdvihoval autoritu Božího zjevení nad čistě rozumové úvahy a vyostřený vztah mezi vírou a racionalitou se s ním tradičně spojuje ve větě Credo quia absurdum. V pozdější době se přiklonil k přísnějšímu proudu křesťanství, který bývá spojován s montanismem.