Plazmatický glykoprotein z beta globulinové frakce, syntetizovaný hlavně v játrech, který v krevním oběhu bezpečně váže a rozváží železo v jeho oxidované formě. Tím udržuje kov v rozpustném stavu a omezuje jeho prooxidační účinky, zároveň jej cíleně dodává tkáním s vysokou potřebou, například krvetvorbě. Po přichycení komplexu na specifický membránový receptor se celý útvar dostává do buňky receptorově zprostředkovanou endocytózou. V kyselém prostředí endozomu se železo uvolní, může být enzymaticky redukováno a přeneseno do cytoplazmy přes příslušné transportéry, zatímco prázdná bílkovina se vrací zpět na povrch a znovu vstupuje do oběhu. Receptor je hojně přítomen na rychle proliferujících buňkách a jeho množství se mění podle zásob a aktuální potřeby železa, existují také příbuzné receptory s jinou tkáňovou distribucí. V klinické praxi se tato bílkovina sleduje při hodnocení metabolismu železa, často spolu s feritinem, a její koncentrace bývá při zánětu spíše snížená, protože patří mezi negativní proteiny akutní fáze. Etymologie názvu vychází z trans- a latinského ferrum.