Osoba s poruchou autistického spektra při zachovaném, případně i nadprůměrném intelektu, u níž se projevují obtíže v psychosociálním vývoji, v porozumění sociálním situacím a v praktické stránce komunikace. Typicky má menší potřebu vyhledávat kontakt s druhými, může působit uzavřeněji a oční kontakt bývá slabší nebo nestálý. V chování se často objevuje rigidita, trvání na vlastních postupech a obtížnější přizpůsobování se změnám, zároveň může mít velmi úzké a intenzivní zájmy a silné zaměření na konkrétní činnosti či předměty. Přínosná je akceptace a respekt k odlišnostem, jasná pravidla a vhodné přizpůsobení prostředí, protože cílem bývá spíše podpora fungování než potlačování projevů.