Zurna je tradiční orientální dřevěný dechový nástroj s dvojitým plátkem, patřící do rodiny šalmají a příbuzný hoboji. Má kuželovitý vrt, sedm až osm prstových otvorů a široce rozevřený ozvučník, takže vytváří mimořádně pronikavý, ostře zabarvený tón, který se dobře nese v otevřeném prostoru. Tělo se zpravidla vyrábí z tvrdého dřeva a plátek z rákosu, před ústím bývá opěrka pro rty (pirueta), jež usnadňuje dlouhou hru. Uplatňuje se v lidové hudbě Turecka, Kavkazu, Íránu i balkánských zemí při venkovních slavnostech, tancích, průvodech a svatbách. Hrává se s bubnem davul, někdy ve dvojici, kdy druhá zurna drží doprovodný tón nebo jednoduché ostinato, a zkušení hráči využívají i cirkulární dech. Termín se v organologii užívá také pro příbuzné regionální varianty lišící se velikostí a laděním. Název pochází z turkických jazyků a souvisí s perským slovem surnáy.
Příklady použití ve větách
Na náměstí zněla zurna tak pronikavě, že ji bylo slyšet až u řeky.
V katalogu nástrojů jsme našli podrobný popis zurny včetně dvojitého plátku.
Hudebník se zurnou vedl svatební průvod a bubeník mu odpovídal na davul.
Na nahrávce se střídají dvě zurny, aby melodie neztratila energii.
Rytmické taneční kusy hrané zurnami se na Balkáně často pojí s venkovními oslavami.