Adamité (jednotné číslo adamita) jsou označení pro členy křesťanských sekt, které se v různých dobách hlásily k návratu do předhříšné nevinnosti Adama a Evy. Usilovaly o život „jako v ráji“, odmítaly běžné společenské normy, církevní hierarchii i majetkové rozdíly a některé skupiny praktikovaly při obřadech nebo i v každodennosti nahotu, někdy spojovanou s volnější sexualitou. V dobových pramenech proto vystupují jako kacíři a jejich obraz bývá částečně polemický. V českých dějinách se takto nazývá radikální proud husitství 15. století, často ztotožňovaný s pikarty, který byl násilně potlačen. V přeneseném, spíše ironickém užití může slovo označit nudisty či naturisty. Etymologie: podle biblického jména Adam.
Příklady použití ve větách
Adamité podle kronik usilovali o návrat k nevinnosti prvního člověka a odmítali církevní řád.
Jan Žižka vytáhl proti adamitům, kteří byli v husitském prostředí považováni za krajní radikály.
Historik připomněl, že svědectví o obřadech adamitů bývá zbarveno dobovou polemikou.
Učebnice dějepisu zmiňuje adamity jako jednu z nejkontroverznějších skupin husitské revoluce.
V odborných studiích se o adamitech mluví hlavně v souvislosti s představami o ráji a společném majetku.