Endofytie, tedy způsob růstu, kdy se změna či útvar vyvíjí do nitra tkáně a postupuje spíše do hloubky než směrem ven. V patologii se tímto termínem popisují například některé nádory nebo slizniční léze s nenápadným povrchovým projevem, přičemž jde o protiklad exofytie.. >> detail
V ekonomii označují veškeré náklady vznikající už tím, že se uskutečňuje směna mezi stranami, tedy nad rámec samotné výroby či poskytnutí služby. Může jít o námahu a zdroje vložené do získání informací, domlouvání podmínek a vytvoření dohody, stejně jako o výdaje na průběžnou kontrolu, řešení sporů a vynucení plnění. Započítávají se také dopady nejistoty, asymetrie informací a riziko budoucích ztrát, pokud některý typ smluv vede k problémům nebo k nečekaným komplikacím.. >> detail
Teze, podle níž může fyzická podoba architektury do značné míry přímo formovat lidské jednání i subjektivní prožitek. V tomto pohledu má uspořádání a charakter prostoru, například dispozice, návaznost místností, měřítko, světlo nebo vybavení, vyvolávat poměrně předvídatelné změny v tom, jak se lidé v prostředí chovají a jak se v něm cítí, což bývá diskutováno v architektuře i environmentální psychologii.. >> detail
Patologicky zesílený strach z procesu stárnutí, tedy z postupné ztráty mladistvého vzhledu a sil, často doprovázený úzkostí a snahou tomuto tématu či situacím spojeným s věkem vyhýbat.. >> detail
V medicíně výraz pro něco, co působí proti vodnatelnosti, tedy omezuje nadměrné hromadění tekutin v tkáních nebo tělních dutinách a může tak tlumit otoky. Původem z řec. anti ve smyslu proti a řec. hydrops jako vodnatelnost.. >> detail
označení pro člověka, který se ve svém jednání řídí morálními zásadami a etickými normami, usiluje o mravně správné chování a bere ohled na druhé i na společenskou odpovědnost. >> detail
Latinský výraz složený z im (in) v záporném významu a z medicari, tedy léčit. V odborné řeči se používá pro onemocnění nebo stav, u nějž nelze dosáhnout vyléčení a bývá spojován s nepříznivou prognózou.;V přeneseném smyslu se tak může označit i situace nebo problém, který je prakticky nenapravitelný a nejde jej uspokojivě napravit.. >> detail
V běžné mluvě označení pro látku, která je v roztoku rozpuštěná, tedy složku rozpouštěnou v rozpouštědle. Pojmenování vychází z latiny, z lat. solutus ve smyslu rozpuštěný a souvisí se slovesem solvo, tedy rozpustit.. >> detail
Týkající se jevů probíhajících přímo v rámci jednoho slova, tedy uvnitř jeho vlastní stavby a tvaru, například změn hlásek nebo částí slova, které nastávají mezi jeho začátkem a koncem.. >> detail