Nově přidaná cizí slova

Způsob věštění spojený s obětováním zvířat, kdy se z podoby a stavu jejich vnitřních orgánů, často zejména jater, vyvozovala znamení a předpovědi, jak to bývalo běžné už ve starověkých náboženských rituálech.. >> detail

Anatomický termín odvozený z os zygomaticum a os temporale. Používá se pro popis útvarů nebo vztahů mezi lícní kostí a spánkovou kostí, nejčastěji v oblasti jejich vzájemného kontaktu, například v okolí jařmového oblouku.. >> detail

V hudebním kontextu označení pro provedení v pohybu, spíše svižně a živě, s dojemem plynulého toku a energie.. >> detail

V psychologii jde o standardizovaný dotazníkový nástroj, který mapuje, nakolik člověk vnímá svůj život jako smysluplný a orientovaný na cíle. P-I-L je zkratka pro Purpose in Life. Metodu rozpracoval Crumbaugh se spolupracovníky s oporou v existenciálním přístupu a logoterapii Viktora Frankla a využívá se jak v klinické praxi, tak ve výzkumu, například při sledování změn po terapii nebo v období životních krizí.. >> detail

Latinské podstatné jméno ženského rodu, odvozené z l. fertilis (plodný). V biologii a medicíně označuje fertilizaci neboli oplození, tedy splynutí samčí a samičí pohlavní buňky, po němž vzniká zygota a začíná vývoj nového jedince.. >> detail

V medicíně se tímto názvem rozumí panartritida, tedy zánět, který zasahuje více kloubů najednou, případně probíhá tak, že postihne celý kloub se všemi jeho strukturami, například pouzdro i výstelku kloubu. Pojmenování vychází z předpony pan- ve smyslu celý a kořene arthr- označujícího kloub a může se objevovat u některých revmatických i infekčních stavů.. >> detail

(l. vesica měchýř, ř. urethra trubice močová) Medicínský anatomický výraz pro vezikouretrální vztah, tedy pro struktury, děje nebo postižení, které se vážou zároveň k močovému měchýři a k močové trubici, často zejména v oblasti jejich přechodu.. >> detail

Latinské podstatné jméno odvozené od docere (učit). Označuje listinu nebo jiný záznam, který něco osvědčuje a lze se o něj opřít při ověřování tvrzení, a také „poučný příklad“ či napomenutí, z něhož plyne ponaučení.. >> detail

Latinské podstatné jméno s genitivem aris označující lžíci či lžičku, tedy nástroj určený k nabírání a podávání potravy.;V lékařské a farmaceutické latině se tímto výrazem může mínit také množství tekutiny podané „na lžíci“, užívané jako orientační dávka u tekutých přípravků.. >> detail

Vějička je původně proutek nebo větvička potřená lepivou hmotou, na kterou se dříve při chytání ptáků usazovali ptáci a přilepili se k ní. Používala se v historickém ptáčnictví jako lovecká pomůcka a právě z této představy vzniklo běžné přenesené užití slova. Vějička dnes často znamená nástrahu, léčku, lákadlo nebo klamný slib, kterým se má někdo nechat zlákat či oklamat. Odtud pocházejí ustálená spojení sednout na vějičku, naletět na vějičku nebo chytit se na vějičku, tedy dát se napálit, nechat se svést falešnou nabídkou nebo podlehnout cizímu úskoku. Slovo má v tomto obrazném významu zpravidla lehce knižní nebo publicistický ráz. ; Zastarale a nářečně může vějička označovat také lopatu určenou k provívání obilí, tedy k oddělování zrna od plev za pomoci proudění vzduchu.. >> detail