Psychiatrický symptom, při němž člověk v rámci bludu pevně věří, že se proměnil ve zvíře nebo že je zvířetem, a tomu často přizpůsobuje i své chování.. >> detail
Z lat. infra a clavicula. V anatomii jde o přídavné označení pro útvary uložené pod klíční kostí, tedy v podklíčkové oblasti, často se objevuje v názvech cév, nervů nebo lymfatických uzlin.. >> detail
V medicíně se tím označuje hydrofobie, tedy výrazný odpor až panický strach z pití či vody, který může být spojený s obtížným polykáním a křečemi svalů hltanu. Jde o typický projev vztekliny.;V chemii a materiálových vědách jde o hydrofobnost, vlastnost látek nebo povrchů, které vodu odpuzují, špatně se smáčejí a ve vodném prostředí se jen málo rozpouštějí, často kvůli nepolární povaze.. >> detail
Latinské podstatné jméno ženského rodu od slovesa considerare označující pečlivé promýšlení a zvažování určité věci, tedy úvahu či rozmyšlení před rozhodnutím.. >> detail
Porucha chůze typická hlavně pro vyšší věk a některá cévní onemocnění mozku, například po opakovaných drobných (lakunárních) infarktech. Člověk se pohybuje nejistě po velmi krátkých krocích, často má strach, že upadne, a proto vyhledává oporu nebo se přidržuje.. >> detail
Krátkodobý stav otravy po požití nebo podání sedativ či hypnotik, při němž se dočasně mění prožívání i chování. Postižený může působit nepřiměřeně uvolněně a bez zábran, jindy je naopak apatický, výrazně utlumený a zpomalený, někdy se objevuje i podrážděnost. Časté je kolísání nálady, zhoršená pozornost a porucha paměti včetně anterográdní amnézie, pokles psychomotorického výkonu, nejistá chůze a porucha rovnováhy, setřelá řeč a nystagmus. Mohou se objevit i kožní změny, například zarudnutí nebo puchýře. Při vyšší dávce dochází k poruše vědomí až do stuporu nebo kóma a zejména při kombinaci s alkoholem hrozí i útlum dýchání.. >> detail
Latinské přídavné jméno odvozené od slova nucleus (jádro), používané pro označení toho, co má souvislost s jádrem, typicky s buněčným jádrem nebo s jevy a strukturami v chemii či fyzice označovanými jako jaderné.. >> detail
Tradiční inuitská otevřená loď s poměrně lehkým rámem, přes který se napíná kůže mořských savců, často mroží. V arktických oblastech sloužila hlavně k přepravě lidí i nákladu a obvykle se poháněla vesly, někdy i jednoduchou plachtou.. >> detail
Fuč je obecněčeské a hovorové příslovce znamenající pryč, zmizelý, ztracený nebo nenávratně spotřebovaný. Užívá se zejména ve spojení se slovesem být, například „peníze jsou fuč“, „vlak je už fuč“ nebo „za chvíli byl fuč“. Výraz obvykle zdůrazňuje, že něco nebo někdo zmizel, odešel, byl ztracen či spotřebován a již není k dispozici. Může se vztahovat nejen na osoby a předměty, ale také na peníze, zásoby, příležitosti nebo abstraktní hodnoty: „úspory jsou fuč“, „šance je fuč“ nebo „všechna práce byla fuč“. Často má expresivní, někdy žertovné nebo rezignované zabarvení a typický je pro neformální mluvenou řeč. Ve větě se může objevit také samostatně jako důrazné konstatování náhlého zmizení, například „A byl fuč!“. Slovník spisovného jazyka českého hodnotí fuč jako obecný výraz ve významu pryč. Slovo bylo do češtiny převzato z němčiny, kde výraz futsch znamená přibližně pryč, ztracený nebo zmizelý. Přestože jeho zvuk může připomínat české sloveso fučet, jeho původ je německý.. >> detail