V psychologii jde o jev selektivní (výběrové) pozornosti v hlučné společnosti: i když člověk rozhovor záměrně neposlouchá, jeho pozornost se může náhle přepnout ve chvíli, kdy zaslechne důležité slovo, například své vlastní jméno. Označuje se také jako koktejlový fenomén.. >> detail
Historická stavba v Istanbulu (Turecko): původně pravoslavná patriarchální bazilika, později sloužila jako mešita a dnes funguje jako muzeum, známá také jako Hagia Sophia.. >> detail
Předpona z lat. servus („sluha“), stojí na začátku složených slov a vyjadřuje, že jde o „služebné“ zařízení či mechanismus, tedy pomocný nebo ovládací (servomotor = motor sloužící jako pomocný, servořízení = řízení využívající servomechanismus, servobrzda = (slang.) strojní brzda).. >> detail
kompletní výstroj a výzbroj řeckého těžkooděnce (hoplity), ve středověku soubor rytířských zbraní a zbroje uspořádaný a vystavený na stěně jako trofej. >> detail
Jde o testově zaměřené nástroje používané v psychologické diagnostice k měření a porovnávání schopností a dalších psychických vlastností. Jejich vývoj se začal výrazněji prosazovat na konci 19. století: v roce 1890 americký psycholog James McKeen Cattell (1860–1944) zveřejnil práci o individuálních rozdílech v reakcích na jednoduché mentální úkoly (např. rychlost pohybů). Mezi prvními zkoumal duševní schopnosti také britský psycholog Francis Galton (1822–1911). První široce používaný test inteligence sestavil roku 1905 francouzský psycholog Alfred Binet (1857–1911). V USA patřili k nejvýznamnějším autorům psychodiagnostických testů Robert Mearns Yerkes (1876–1956), prezident Americké psychologické asociace (APA, American Psychological Association), dále David Wechsler (1896–1981), Henry H. Goddard (1866–1957) a Lewis Madison Terman (1877–1956). Terman se podílel na vojenských testech Army Alpha (pro anglicky mluvící brance) a Army Beta (pro analfabety a neanglicky mluvící brance), které byly za první světové války použity při vyšetření přibližně 1 700 000 branců.. >> detail