Odkazuje na patopsychologii využívanou ve školství, tedy na úvodní pohled na poruchy a odchylky v psychickém prožívání a chování, které mohou ovlivňovat školní výkon, adaptaci ve třídě a práci učitele či školního psychologa.. >> detail
V medicíně jde o souhrnné označení pro blíže neupřesněné onemocnění žlučových cest (cholangiopatii), tedy postižení žlučovodů zajišťujících odtok žluči, které se může projevit i známkami cholestázy.. >> detail
Z řeckého epi (na, při) a blepharon (víčko). V oftalmologii jde o vrozený kožní záhyb na víčku, který probíhá souběžně s okrajem víčka a leží těsně před ním. Může měnit postavení řas směrem k oku a způsobovat slzení nebo dráždění povrchu oka, u řady dětí se časem zmírní, při potížích se někdy řeší operací.. >> detail
Parapendicitida je odborný termín pro zánětlivé změny v bezprostředním okolí útvaru nazývaného appendix, tedy červovitého přívěsku slepého střeva. Pojmenování vychází z řec. para ve významu při a z lat. appendix. Klinicky může jít například o periappendikulární zánět zasahující přilehlé tkáně, jako je pobřišnice nebo okolní tuk.. >> detail
Peptidový hormon vznikající v reninové kaskádě, která pomáhá řídit krevní tlak a hospodaření s tekutinami. Patří mezi nejsilnější tělu vlastní vazokonstrikční látky, stahuje hlavně arterioly, zvyšuje periferní odpor a tím rychle zvedá tlak. Zároveň stimuluje kůru nadledvin k uvolňování aldosteronu, což podporuje zpětné vstřebávání sodíku v ledvinách a následně i zadržování tekutin, takže tlak roste i nepřímo. Působí také v mozku, kde podporuje pocit žízně a může posilovat aktivitu sympatiku. Tvoří se postupným štěpením plazmatického prekurzorového proteinu, který vzniká převážně v játrech, nejprve účinkem reninu a poté přeměnou konvertujícím enzymem na povrchu endotelových buněk. Při dlouhodobé nadměrné aktivaci se uplatňuje na remodelaci cévní stěny i srdečního svalu a má význam v rozvoji hypertenze a srdečního selhání.;Pojmenování vychází ze spojení řecké předpony angio- ve významu céva, odvozené od angeion, a části související s tenzí, tedy tlakem nebo napětím, někdy uváděné v návaznosti na lat. tensio.. >> detail
Psychoterapeutická a svépomocná technika, která pomáhá dát aktuálně prožívaný stres do širšího rámce. Zátěž se posuzuje ve světle dřívějších zkušeností, kdy člověk náročné situace zvládl, a díky tomu se snižuje pocit ohrožení a přehnané obavy. Cílem je podpořit realističtější hodnocení situace, omezit katastrofické scénáře a posílit vnímanou zvládnutelnost.. >> detail
mající pozitivní elektrický náboj, tedy stav, kdy převažují kladné náboje a daný objekt může být elektricky přitahován k záporně nabitým částicím. >> detail
V běžné řeči označuje sklon pochybovat a přistupovat k tvrzením či lidem s opatrnou nedůvěrou.;Ve filozofii jde o směr, který výrazně zpochybňuje, zda je možné získat jisté a nezpochybnitelné poznání pravdy, a upozorňuje na hranice lidského vnímání i uvažování.;V rámci vědy a kritického myšlení znamená zdrženlivost v přijímání závěrů bez dobrých podkladů, důraz na ověřování a ochotu upravit názor podle důkazů.. >> detail
Člen kolektivu, na něhož ostatní soustavně přenášejí odpovědnost za potíže nebo selhání skupiny, i když pro to mnohdy nejsou věcné důkazy. V této roli často slouží jako snadný terč kritiky a „ventil“ pro napětí či frustraci ostatních.. >> detail