Nově přidaná cizí slova

SCP je zkratka anglického názvu Secure Copy Protocol, česky protokol bezpečného kopírování. Označení se používá jak pro původní síťový protokol, tak pro stejnojmenný příkazový program scp, který kopíruje soubory mezi počítači. Zdroj i cíl mohou být místní nebo vzdálené a nástroj umožňuje také přenos mezi dvěma vzdálenými systémy, rekurzivní kopírování adresářů nebo zachování časových údajů a přístupových oprávnění. Původní protokol SCP vychází ze staršího programu rcp a používá spojení SSH, od něhož přebírá šifrování, kontrolu neporušenosti dat a ověřování uživatele i serveru. Obvykle tedy komunikuje prostřednictvím portu nastaveného pro SSH, standardně portu 22 protokolu TCP. Oproti SFTP nabízí původní SCP jen jednoduchý přenos souborů a neposkytuje obecné rozhraní pro procházení a správu vzdáleného souborového systému. Starší způsob přenosu navíc spouští program na vzdáleném počítači a při zpracování cest či zástupných znaků se spoléhá na vzdálený příkazový interpret, což vyžaduje pečlivé ošetření zvláštních znaků. Od verze OpenSSH 9.0 používá příkaz scp ve výchozím nastavení protokol SFTP, přestože si zachoval původní název a podobný způsob ovládání. Starší protokol SCP lze kvůli kompatibilitě vynutit přepínačem -O. Výraz SCP tak dnes může označovat uživatelský příkaz, i když vlastní přenos dat probíhá prostřednictvím SFTP.. >> detail

SFTP je zkratka názvu SSH File Transfer Protocol, česky protokol pro přenos souborů prostřednictvím SSH. Jde o síťový protokol určený k bezpečnému přenosu souborů a vzdálené práci se souborovým systémem. Obvykle funguje jako podsystém uvnitř již navázaného spojení SSH, od něhož přebírá šifrování, kontrolu neporušenosti dat a ověřování serveru i uživatele. Přihlášení proto může probíhat například heslem nebo pomocí dvojice veřejného a soukromého klíče. SFTP umožňuje soubory nejen odesílat a stahovat, ale také vypisovat obsah adresářů, vytvářet či odstraňovat adresáře, přejmenovávat a mazat soubory, měnit jejich oprávnění nebo pokračovat v přerušeném přenosu, pokud to použitá implementace podporuje. Komunikace probíhá mezi klientem a serverem pomocí požadavků a odpovědí. SFTP není zabezpečenou variantou běžného FTP a nelze je zaměňovat s FTPS, které rozšiřuje protokol FTP o ochranu pomocí TLS. Není totožné ani s nástrojem SCP, přestože obě řešení zpravidla využívají SSH. SFTP nemá při běžném použití vlastní samostatné síťové spojení a připojuje se k serveru SSH, standardně na portu 22 protokolu TCP, lze však nastavit i jiný port. Používá se při správě serverů, publikování souborů na webových úložištích, vytváření záloh a automatizované výměně dat mezi systémy.. >> detail

SSH je zkratka anglického názvu Secure Shell a označuje síťový protokol, přesněji soubor navazujících protokolů, určených k bezpečnému vzdálenému přístupu k počítačům přes nedůvěryhodnou síť. Vytváří šifrované spojení mezi klientem a serverem, které chrání přenášené informace před odposlechem a umožňuje ověřovat jejich neporušenost. Hostitelský klíč slouží k ověření totožnosti serveru, zatímco uživatel se může přihlásit například heslem nebo veřejným klíčem, přičemž vlastnictví odpovídajícího soukromého klíče prokazuje digitálním podpisem. SSH se používá zejména ke správě serverů, práci ve vzdáleném příkazovém řádku a spouštění příkazů či programů na jiném počítači. Umožňuje také přesměrování portů, vytváření šifrovaných tunelů a přenos souborů pomocí SFTP nebo nástroje SCP. Architektura SSH zahrnuje transportní protokol, protokol ověřování uživatele a spojovací protokol, který může v jednom šifrovaném tunelu přenášet několik logických kanálů. SSH se stalo bezpečnější náhradou starších služeb, jako jsou Telnet a rlogin, které samy neposkytují odpovídající šifrování. Standardně se pro SSH používá port 22 protokolu TCP. Bezpečnost spojení závisí také na správném ověření klíče serveru, ochraně soukromých klíčů a vhodném nastavení podporovaných algoritmů.. >> detail

BBS je zkratka anglického názvu Bulletin Board System, česky systém elektronické nástěnky. Jde o počítačový systém umožňující vzdáleným uživatelům připojit se k hostitelskému počítači a využívat jeho komunikační a informační služby. Klasické BBS byly přístupné prostřednictvím modemu a běžné telefonní linky, přičemž uživatel zadal telefonní číslo systému v terminálovém programu. Po přihlášení mohl číst a zveřejňovat zprávy, účastnit se diskusí, posílat soukromou poštu, nahrávat či stahovat soubory, chatovat nebo hrát textové hry. Provoz a správu zajišťoval systémový operátor označovaný jako sysop. Jedna telefonní linka zpravidla dovolovala připojení pouze jediného uživatele současně. Později se jednotlivé BBS propojovaly do sítí, z nichž nejznámější byl FidoNet, a předávaly si zprávy a soubory. Za první veřejně dostupnou telefonní BBS se považuje systém CBBS, který v únoru 1978 spustili v Chicagu Ward Christensen a Randy Suess. Největšího rozšíření dosáhly BBS v osmdesátých letech a na počátku devadesátých let a staly se předchůdci internetových fór, sociálních sítí a služeb pro sdílení souborů. Po rozšíření internetu a webu jejich význam poklesl, některé však nadále provozují nadšenci a lze se k nim připojit například protokolem Telnet nebo SSH.. >> detail

Multimodalita je vlastnost komunikace, sdělení nebo výuky, při nichž se význam vytváří součinností několika znakových a výrazových prostředků neboli modů. Vedle mluveného či psaného jazyka může jít o obraz, zvuk, hudbu, gesto, mimiku, pohyb, typografii nebo prostorové uspořádání. Multimodální je například film, webová stránka, prezentace či rozhovor, v němž se slovní informace propojují s obrazovými a neverbálními prvky. Podstatná není jen přítomnost více složek, ale také jejich vzájemný vztah při vytváření a interpretaci významu. Název vychází z latinských prvků multi-, mnoho, a modus, způsob nebo forma; V umělé inteligenci označuje multimodalita schopnost systému přijímat, propojovat, vyhodnocovat nebo vytvářet několik druhů dat, například text, obraz, zvuk a video. Multimodální model může analyzovat fotografii společně s textovou otázkou a odpovědět s využitím informací z obou vstupů; V dopravě znamená multimodalita využívání nebo koordinované propojování různých druhů dopravy, například chůze, jízdního kola, automobilu, autobusu a vlaku. Ty se mohou střídat během jedné cesty nebo být voleny pro různé úseky a účely tak, aby se využily jejich přednosti z hlediska rychlosti, ceny, pohodlí či dopadu na životní prostředí.. >> detail

Mitigace je soubor opatření zaměřených na zmírnění nežádoucího jevu, snížení pravděpodobnosti jeho vzniku nebo omezení závažnosti jeho následků. Pojem se používá zejména v řízení rizik, bezpečnosti, technice, projektovém řízení a ochraně před katastrofami. Mitigační opatření nemusejí hrozbu zcela odstranit, ale mohou zmenšit zranitelnost, četnost incidentů nebo rozsah škod. Patří mezi ně například zálohování dat, bezpečnostní kontroly, technické ochranné prvky, pojištění, rozdělení odpovědnosti nebo krizové plány. Konkrétní postup se volí podle povahy rizika a může být zaměřen na jeho příčinu, pravděpodobnost i dopad. Slovo pochází z latinského mitigatio, zmírnění, od slovesa mitigare, činit mírnějším; V klimatologii označuje mitigace kroky omezující příčiny změny klimatu, především snižování emisí skleníkových plynů a posilování jejich pohlcování. Patří sem energetické úspory, přechod k nízkoemisním zdrojům, elektrifikace dopravy nebo zalesňování. Od adaptace se liší tím, že mitigace zpomaluje změnu klimatu, zatímco adaptace přizpůsobuje společnost, infrastrukturu a ekosystémy jejím projevům; V lékařství znamená mitigace zmírnění průběhu onemocnění, jeho příznaků nebo následků.. >> detail

Tankini označuje druh dvoudílných plavek, nejčastěji dámských nebo dívčích, které tvoří delší horní díl připomínající tílko a samostatný spodní díl v podobě plavkových kalhotek, šortek či sukénky. Horní část obvykle sahá k pasu nebo přes břicho, a proto zakrývá větší plochu trupu než běžný vrchní díl bikin, současně však zachovává praktičnost dvoudílných plavek. Může být přiléhavá i volnější, s různě širokými či zavazovacími ramínky, všitou podprsenkou, výztuží nebo tvarujícím panelem. Horní a spodní díl lze často pořizovat odděleně a kombinovat podle požadované velikosti, barvy či střihu. Tankini tak představuje přechod mezi bikinami a jednodílnými plavkami a volí se zejména kvůli většímu zakrytí břicha, pohodlí při pohybu a snadnějšímu oblékání. Název vznikl v angličtině spojením výrazů tank top, tedy tílko, a bikini. Tento typ plavek výrazně zpopularizovala americká návrhářka Anne Cole na konci 90. let 20. století. Původní podoba tankini se v češtině obvykle užívá nesklonně, často jako podstatné jméno středního rodu. Vedle ní se používá také počeštěná pomnožná podoba tankiny, skloňovaná obdobně jako bikiny.. >> detail

Hlubozník je zastaralý a nikdy obecně nepřijatý uměle vytvořený český název pro basu, tedy hluboce znějící strunný hudební nástroj, zpravidla chápaný jako kontrabas. Výraz vytvořil český kněz a jazykový purista Jan František Josef Ryvola a zařadil jej do Slováře českého, který poprvé vyšel roku 1705. Ve druhém vydání z roku 1716 jsou u přejatého pojmenování Bassa uvedeny domácí náhrady bručka a hlubozník. Slovo je významově motivováno hlubokými tóny nástroje a bylo utvořeno ze základu hlubo-, odvozeného od přídavného jména hluboký, a přípony -ník. V původním prameni označuje hudební nástroj. Vzniklo jako součást snahy nahrazovat výrazy cizího původu českými novotvary, z nichž řada neměla oporu v běžném jazyce. Hlubozník se proto do českého hudebního názvosloví neprosadil a nadále se používala pojmenování basa a kontrabas. Dnes se objevuje hlavně v textech o dějinách češtiny, v přehledech jazykových kuriozit nebo v záměrně archaizujícím a žertovném vyjadřování. Někdy bývá nesprávně připisován lexikografovi Kašparu Vusínovi nebo spojován až s národním obrozením, odborné prameny však jeho původ přisuzují Ryvolovi a počátku 18. století.. >> detail

Cyberflashing je forma digitálního sexuálního obtěžování spočívající v úmyslném zaslání nebo zobrazení nevyžádané fotografie, videa či obdobného obrazového materiálu zachycujícího pohlavní orgány jiné osobě bez jejího předchozího souhlasu. Nejčastěji jde o snímek penisu, obraz však může zachycovat genitálie odesílatele i někoho jiného a jeho příjemcem může být známý člověk i cizí osoba. Obsah se může šířit prostřednictvím SMS, e-mailu, soukromých zpráv, sociálních sítí, seznamovacích aplikací nebo služeb pro bezdrátové sdílení souborů, například AirDrop či Bluetooth. U přenosu mezi blízkými zařízeními se může náhled zobrazit už s žádostí o přijetí, takže ani odmítnutí souboru nemusí zabránit tomu, aby příjemce obraz zahlédl. Jev bývá chápán jako digitální obdoba obnažování genitálií před druhými a může vyvolat strach, ponížení, odpor, pocit narušení soukromí nebo ztráty bezpečí. Od dobrovolného sextingu se liší absencí souhlasu příjemce. Anglické označení vzniklo spojením slov cyber, kybernetický, a flashing, obnažování se před druhými. Právní posouzení cyberflashingu závisí na příslušné zemi a jejích zákonech, přičemž právo Evropské unie jej řadí mezi formy kybernetického obtěžování.. >> detail

V psychologii, zejména v psychoanalytické tradici, jde o očistný a ulevující děj, kdy se skryté nebo potlačené emoce a vzpomínky dostanou do vědomí a člověk je může naplno prožít a vyjádřit. Výsledkem obvykle bývá citelná úleva a zmenšení vnitřního napětí, což může mít léčivý dopad a usnadnit další práci v terapii. Označení vychází z řec. katharsis, tedy očištění.. >> detail