Označení používané v medicíně a anatomii pro vztah k jícnu i průduškám, tedy k oblastem trávicí a dýchací soustavy. Jde o složený termín odvozený z řeckého pojmenování jícnu a kořene označujícího průdušky a může se uplatnit například při popisu struktur nebo onemocnění, která se těchto částí současně týkají.. >> detail
Z latinských výrazů inferior (dolní) a medialis (u střední linie) jde o anatomické označení polohy nebo směru, který je současně níže a blíže ke střední rovině těla, tedy více k vnitřní straně ve srovnání s jinou strukturou.. >> detail
V medicíně označení pro spastický stav jícnu, kdy se jeho svalovina náhle křečovitě stáhne a přechodně zúží průchod. Projevovat se může obtížným polykáním, pocitem uvíznutí sousta nebo tlakem až bolestí na hrudi. Etymologicky se odvozuje z ř. oisofagos, tedy jícen.. >> detail
Vnitřní ukázněnost a schopnost mít se pod kontrolou, tedy řídit své jednání a návyky tak, aby člověk dodržoval vlastní pravidla a směřoval k cílům i přes pohodlnost nebo pokušení. V psychologii se často spojuje se sebekontrolou a odkládáním okamžité odměny.. >> detail
V medicíně se tím myslí pankreatoskopie, tedy endoskopické vyšetření, při němž lékař opticky prohlíží vývod slinivky břišní zevnitř. Nejčastěji navazuje na endoskopickou retrográdní cholangiopankreatografii a používá se k upřesnění nálezu při zúžení vývodu, přítomnosti kamenů nebo podezření na nádorové změny, případně umožní cílený odběr vzorku.. >> detail
Vztahující se k mrtvému tělu nebo z něj pocházející, případně připomínající mrtvolu vzhledem či typickým pachem, v medicíně se používá i pro popis posmrtných změn.. >> detail
Výraz odvozený z lat. extendere ve významu rozšířit. Popisuje něco, co se rozšiřuje a rozprostírá do šířky, případně je pojato s velkým rozsahem a širším záběrem, spíše na ploše než do hloubky. V odborných textech se tak může označit i děj nebo stav, který zasahuje větší oblast.. >> detail