odvozeno z l. uterus a l. intestinum, medicínský termín užívaný v anatomii a gynekologii pro označení struktur či vztahů, které se týkají dělohy a střev, případně jejich vzájemného kontaktu s dalšími útrobními orgány. >> detail
Označení pro úseky genomové DNA, které neslouží jako šablona pro tvorbu bílkovin a byly dříve považovány za zbytnou, funkčně nevýznamnou část genetické informace. Často jde o repetitivní oblasti nebo pozůstatky pohyblivých elementů, přičemž u části těchto sekvencí se dnes připouští i regulační či strukturální význam.. >> detail
Termín odvozený z ř. homoios stejný a ř. stasis zastavení označuje schopnost organismu udržovat vnitřní podmínky dostatečně stálé, aby mohl dlouhodobě fungovat. Jde o dynamickou rovnováhu, při níž tělo průběžně kompenzuje odchylky pomocí regulačních mechanismů, často na principu negativní zpětné vazby, například při řízení teploty nebo hladiny cukru v krvi.;V teorii systémů a řízení se tím rozumí obecná vlastnost systému, který se dokáže samoregulací stabilizovat a po vychýlení se vracet k nastavenému stavu, a to i při působení rušivých vlivů. Základem bývají zpětnovazební smyčky a kontrola vybraných proměnných kolem cílové hodnoty.. >> detail
patologicky silná úzkost a strach spojené s tancem nebo už jen s představou, že bude člověk nucen tančit, často vedoucí k vyhýbání se tanečním situacím a k typickým projevům úzkosti, jako je bušení srdce či třes. >> detail
V medicíně jde o chirurgický zákrok, při němž se záměrně vyřadí část sympatického nervstva (sympathicus) zásobující určitou oblast, typicky jeho přetnutím nebo odstraněním, aby se omezil vliv sympatiku na dané tkáně, například na regulaci prokrvení nebo nadměrné pocení. Název vychází z ř. ektome ve smyslu vyjmutí. Varianta Sympathectomia periarterialis označuje výkon, při kterém se odstraní sympatické nervové pleteně probíhající kolem tepen.. >> detail
Psychologicky pojaté krajní vcítění, které přechází v bezkritické napodobování druhého člověka. Jedinec s ním může až splývat, přebírat jeho způsob prožívání i uvažování a následně tyto převzaté projevy předkládat jako vlastní, a to i tehdy, když jsou problematické nebo nepatřičné. Často se tím stírají hranice mezi vlastní identitou a tím, co je pouze okopírované z druhé osoby, včetně mylných přesvědčení či nevhodného jednání.. >> detail
samostatné a z vlastní iniciativy řízené učení a osobní rozvoj, kdy člověk bez přímého vedení druhými cíleně rozšiřuje své znalosti, dovednosti i postoje. >> detail