V barokních stavbách jde o kompoziční princip, kdy jsou místnosti záměrně uspořádány do navazujícího sledu tak, aby se mezi nimi dalo pohodlně procházet a zároveň aby vznikal dlouhý průhled napříč interiérem. Dveřní otvory nebo portály jsou vůči sobě vyrovnány do jedné pohledové linie, takže se při otevřených dveřích zvýrazní perspektivní osa prostoru, často využívaná k reprezentativnímu dojmu.. >> detail
filozofický postoj, při němž člověk svůj úděl nejen snáší, ale aktivně ho přijímá a má k němu kladný vztah, jako k něčemu, co je součástí jeho života a co si zaslouží potvrzení. >> detail
V medicíně označení pro tzv. cévní kámen, tedy ztvrdlý až vápenitý útvar v krevní cévě, který může vzniknout například z dlouhodobě přítomné sraženiny. Termín má řecký původ a významově odkazuje ke spojení slov pro cévu a kámen.. >> detail
stav lehkého, povzbudivého napětí uvnitř člověka, které je vnímáno jako příjemné a může zvyšovat bdělost, motivaci nebo soustředění, aniž by přecházelo do nepohody či stresu. >> detail
Dermabraze je lékařský zákrok, při němž se mechanicky obrušuje vrchní vrstva kůže, aby se vyhladil její povrch a zlepšil vzhled například u některých jizev nebo nerovností. Provádí se speciálními nástroji a jde o kontrolované odstranění části epidermis a někdy i povrchové vrstvy škáry.. >> detail
Přídavné jméno odvozené z lat. caementum, používá se pro označení jevů a struktur souvisejících se zubním cementem neboli tmelovinou, tedy mineralizovanou vrstvou na povrchu kořene zubu, která se podílí na jeho uchycení v závěsném aparátu.. >> detail
Karbonáty jsou anorganické soli odvozené od kyseliny uhličité, jejich společným znakem je přítomnost uhličitanového aniontu CO3^2-. Připravují se například neutralizací roztoků kyseliny uhličité, případně reakcí oxidu uhličitého s oxidem nebo hydroxidem kovu. Ve vodě se většina z nich rozpouští jen málo, dobře rozpustné bývají hlavně sloučeniny alkalických kovů a některé amonné soli. Řada karbonátů se při zahřívání rozkládá za uvolnění CO2 na odpovídající oxid.. >> detail
Slovotvorná předpona v přejatých slovech, která obvykle naznačuje zdvojení nebo opakování, případně rozdělení či rozptýlení něčeho a někdy i význam průchodu skrz. V odborném názvosloví tak mění význam základu směrem k „dvojímu“ nebo „rozloženému“ ději.. >> detail
obecně označení pro rozpad nebo cílené rozčlenění původně souvislého celku na menší části či jednodušší složky;ve statistice a ekonomii postup, kdy se souhrnné agregované údaje převádějí do podrobnějšího členění, aby bylo možné zkoumat strukturu a rozdíly na konkrétnější úrovni. >> detail