Slovník cizích slov .net

Nově přidaná cizí slova

colligens

Latinské přítomné příčestí, entis, od slovesa colligere, označuje něco nebo někoho, kdo prvky průběžně sbírá a dává dohromady, tedy seskupující či soustřeďující.. >> detail

neuromyopathia

Neuromyopatie, obecné označení pro blíže neurčené onemocnění, které současně postihuje svalovou tkáň i nervy, zejména periferní. Název vychází z řeckých kořenů pro nerv a sval a v praxi se může projevit například svalovou slabostí, únavností nebo poruchami hybnosti či citlivosti.. >> detail

sumarisace

Vytvoření stručného přehledu, který z delšího sdělení vybere podstatné informace a vystihne hlavní myšlenky i závěry.;V administrativě nebo účetnictví jde o seskupení jednotlivých položek a jejich převedení do souhrnných údajů, aby bylo patrné, jaký je celkový výsledek.. >> detail

vánočka

Vánočka je tradiční české sladké pečivo z kynutého těsta, typické především pro období Vánoc. Má podlouhlý pletený tvar a připravuje se zpravidla z pšeničné mouky, mléka, másla, vajec, cukru a droždí. Do těsta se často přidávají rozinky a povrch se zdobí mandlemi. Jednotlivé prameny těsta se splétají, tradiční vánočky mohou být sestaveny z několika pater copů. Vánočka patří k nejstarším českým vánočním pokrmům. Za její předchůdkyni je považována calta, podlouhlé sváteční pečivo doložené již ve 14. století. Zpočátku nebyla pletená a dnešnímu vzhledu se přibližovala postupně. Přibližně v 16. století se již objevovaly pletené podoby. Výroba vánoček byla dlouhou dobu záležitostí profesionálních pekařů a caletníků sdružených v ceších, v domácnostech se jejich pečení výrazněji rozšířilo až v 18. století. Vánočka měla v lidových vánočních zvycích také symbolický význam. Hospodyně někdy pekly několik kusů pro jednotlivé členy domácnosti a největší vánočka bývala určena na štědrovečerní stůl. Část pečiva se podle místních zvyků dávala také hospodářským zvířatům nebo se spojovala s přáním dobré úrody a prosperity v následujícím roce. Složitě spletený tvar byl rovněž vykládán jako symbol ochrany či jednoty rodiny. Pro toto pečivo existovala v českých zemích řada regionálních názvů, například calta, štědrovka, štědrovnice, pletenka nebo houska. Samotné slovo vánočka vzniklo z označení vánoční houska či vánoční buchta. Dnes je vánočka jedním z nejznámějších symbolů české vánoční kuchyně a peče se jak v domácnostech, tak průmyslově.. >> detail

knihtisk

Knihtisk je tisková technika patřící mezi metody tisku z výšky. Tisknoucí místa tiskové formy jsou vyvýšena nad netisknoucími plochami, nanese se na ně tisková barva a tlakem se obraz přímo přenese na papír nebo jiný materiál. Klasická knihtisková forma se skládala z jednotlivých kovových liter a obrazových štočků sestavených do výsledné stránky. Protože jde o přímý tisk, musí být obraz na tiskové formě stranově převrácený. Při silnějším tlaku může knihtisk zanechat v papíru lehce patrný reliéf. Techniky tisku z výšky existovaly v Asii dávno před evropským knihtiskem a pohyblivé typy byly používány v Číně a Koreji. Pro evropské dějiny je však zásadní Johannes Gutenberg, který kolem poloviny 15. století zdokonalil systém výroby přesných opakovaně použitelných kovových liter, jejich sazby, barvení a tisku na mechanickém lisu. Jeho proslulá Gutenbergova bible byla dokončena přibližně roku 1455 a stala se jedním z prvních rozsáhlých evropských děl vytištěných pohyblivými kovovými literami. Knihtisk následně umožnil mnohem rychlejší rozmnožování textů a zásadně ovlivnil šíření knih, vzdělanosti a informací. Po staletí byl knihtisk dominantní tiskovou technikou pro knihy, noviny i další tiskoviny. Ruční sazbu později doplnily mechanické sázecí stroje a ruční lisy vystřídaly rychlejší příklopové, válcové a rotační stroje. Ve 20. století byl knihtisk při běžné výrobě postupně vytlačován především ofsetovým tiskem. Dnes se klasický knihtisk používá spíše okrajově, například pro umělecké a luxusní tiskoviny, pozvánky či vizitky, kde může být charakteristický otisk a reliéf záměrným výtvarným prvkem.. >> detail

angiolipoma

V medicíně označuje nezhoubné nádorové ložisko, které je tvořeno převážně zralou tukovou tkání a je nápadně protkáno sítí krevních cév. Nejčastěji vzniká v podkoží a na rozdíl od běžného lipomu může být citlivé až bolestivé. Pojmenování vychází z řeckého označení pro cévu a pro tuk.. >> detail

tendovaginitis

V medicíně jde o zánět šlachové pochvy, tedy synoviálního obalu, ve kterém šlacha klouže. Pojem je odvozen z latinských slov tendo a vagina. Potíže se obvykle projeví bolestí, zduřením a omezením hybnosti v postižené oblasti, často po dlouhodobém přetěžování nebo po úrazu. Označení crepitans se používá pro formu, při níž je při pohybu šlachy hmatné či slyšitelné drsné vrzání nebo křupání. Přídomek purulenta znamená hnisavou, infekční variantu, která může vyžadovat rychlé nasazení léčby a někdy i chirurgické ošetření.. >> detail

bradydigestio

Odborné označení pro bradydigesci, tedy zpomalené digestio. Jde o stav, kdy se potrava v trávicím traktu zpracovává a postupuje dál pomaleji než obvykle, často v souvislosti se sníženou motilitou žaludku nebo střev, což se může projevit pocitem plnosti, nadýmáním či nevolností.. >> detail

mexická vlna

Mexická vlna je hromadná aktivita diváků na stadionu nebo v jiné velké aréně, při níž jednotlivé skupiny lidí postupně vstávají, obvykle zvednou ruce a opět se posadí. Pohyb se přenáší z jedné části hlediště do další a při pohledu z dálky vytváří dojem vlny obíhající kolem stadionu. Nejčastěji se objevuje při sportovních utkáních, může však vzniknout i při jiných akcích s početným publikem. Navzdory názvu mexická vlna pravděpodobně nevznikla v Mexiku. Za jeden z nejstarších dobře doložených případů její moderní podoby je považována vlna vedená profesionálním roztleskávačem Georgem „Krazy George“ Hendersonem 15. října 1981 při baseballovém utkání v Oaklandu. Jen o několik týdnů později, 31. října 1981, se obdobná vlna rozšířila mezi diváky při utkání amerického fotbalu na University of Washington v Seattlu. Otázka přesného původu je proto předmětem sporů. Mezinárodně se tento způsob fandění výrazně proslavil během mistrovství světa ve fotbale v Mexiku v roce 1986, jehož televizní přenosy jej představily milionům diváků po celém světě. Právě odtud pochází označení mexická vlna. V Severní Americe se používá především jednodušší název the wave, tedy vlna.. >> detail

Ježíšek

Ježíšek je v české vánoční tradici tajemná postava, která na Štědrý večer přináší dárky. Název je zdrobnělinou jména Ježíš a původně označuje Ježíše Krista jako dítě. Na rozdíl například od Santa Clause nemá český Ježíšek ustálenou podobu a podle tradice jej děti zpravidla ani nespatří. Jeho příchod bývá spojen s rozsvíceným vánočním stromkem a zazvoněním zvonečku, které oznamuje, že dárky již byly přineseny. Kořeny tohoto způsobu obdarovávání souvisejí s reformací v 16. století. Protestantští reformátoři, zejména Martin Luther, podporovali přesunutí rozdávání dárků od svátku svatého Mikuláše k Vánocům a jako jejich symbolického dárce prosazovali Kristovo dítě. V českých zemích se tradice Ježíška výrazněji rozšířila a plně zdomácněla během 19. století. Ve 20. století se již pevně spojovala se štědrovečerním rozdáváním dárků a vánočním stromkem. Slovo Ježíšek se používá také v přenesených spojeních souvisejících s vánočními dárky, například „co ti přinesl Ježíšek?“ nebo „bohatý Ježíšek“. Jako označení postavy, která rozdává vánoční dárky, se píše s velkým počátečním písmenem. Tradice obdobného Kristova dítěte jako dárce existuje také v dalších částech střední Evropy.. >> detail

|< Na začátek   < Předchozí   854  855  856  857  858  Další >

Nová slova: trichauxe, clivus, deflexio, enamelum, totalis, nanos, bicuspidalis . . . . . . > další nová slova

© 2006-2026 Slovník cizích slov.net

Jakékoliv nedovolené kopírování slovníku je trestné a bude postihováno dle autorského zákona a legislativy EU..