Slovník cizích slov .net

Nově přidaná cizí slova

novoročenka

Novoročenka je přání zasílané nebo předávané při příležitosti příchodu nového roku. Tradičně má podobu tištěné kartičky, pohlednice či jiného drobného tiskového materiálu s textem přejícím zdraví, štěstí a úspěch v nadcházejícím roce, v současnosti se však běžně používají také elektronické novoročenky rozesílané e-mailem nebo prostřednictvím sociálních sítí. Novoročenky mohou být soukromé i firemní a často obsahují grafický motiv, fotografii, logo nebo osobní věnování. Zvyk písemně přát k novému roku je starší než moderní pohlednice. Dochované evropské novoroční gratulační lístky pocházejí již z konce 18. století. V českých zemích je rozšíření novoročenek tradičně spojováno s hrabětem Karlem Chotkem z Chotkova a Vojnína. Podle známého podání si roku 1827 nechal u Josefa Berglera, prvního ředitele pražské Akademie výtvarných umění, zhotovit gratulační lístky, které rozesílal místo časově náročných novoročních společenských návštěv. Těmto lístkům se někdy říkalo také omluvenky. Přímé dochované doklady spojující konkrétní Berglerovy novoročenky s Chotkem však nejsou jednoznačné, proto je vhodnější hovořit o tradovaném počátku českého zvyku. V českém prostředí se na novoročenkách často objevuje označení PF následované číslem nového roku. Zkratka vychází z francouzského spojení pour féliciter, tedy „k blahopřání“. Její rozšíření na českých novoročenkách je spojováno zejména s grafikem Viktorem Strettim na počátku 20. století, jako jeden z prvních známých příkladů se uvádí jeho novoroční grafika z roku 1907. Používání zkratky PF se stalo charakteristickou českou a později také československou tradicí, zatímco ve francouzsky mluvících zemích se tímto způsobem novoroční přání běžně neoznačují. Novoročenka se může tematicky spojovat s Vánocemi, není však totožná s vánočním přáním – jejím hlavním účelem je blahopřání k nadcházejícímu roku.. >> detail

kinter

Krátká a z hlediska kvality spíše méně cenná bavlněná vlákna, která často vznikají jako zbytková frakce při čištění a česání bavlny. Používají se tam, kde není nutná velká jemnost ani pevnost, například pro předení hrubší příze nebo jako výplňový materiál, případně jako surovina pro netkané textilie.. >> detail

dermatomycosis

Dermatomykóza, tedy plísňová infekce kůže vyvolaná patogenními houbami, nejčastěji dermatofyty nebo kvasinkami. Obvykle zasahuje povrchové vrstvy a může se projevit zarudnutím, šupinatěním či svěděním.. >> detail

determinatio

Výraz odvozený od determinare, tedy stanovit hranice nebo něco přesně vymezit. Označuje akt určení a zpřesnění, kdy se daný jev nebo pojem konkrétně specifikuje tak, aby byl jasně odlišen od jiných možností.;V odborných, zejména přírodovědných textech se tím může myslet také postup, při němž se přesně stanoví určitá hodnota nebo vlastnost, například zjištění koncentrace látky ve vzorku.;V lékařské latině se užívá ve vazbě s genitivem sanguinis pro laboratorní vyšetření, kterým se určí krevní skupina, často jako součást přípravy před transfúzí.. >> detail

Mléčná dráha

Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází Sluneční soustava a Země. Patří mezi spirální galaxie s příčkou a její disk má průměr přibližně 100 000 světelných let. Odhaduje se, že obsahuje zhruba 100 až 400 miliard hvězd a nejméně srovnatelný počet planet, spolu s rozsáhlým množstvím mezihvězdného plynu, prachu a temné hmoty. Ve středu Mléčné dráhy se nachází supermasivní černá díra Sagittarius A*. Sluneční soustava leží přibližně 26 000 světelných let od galaktického středu v oblasti označované jako Orionovo rameno či Orionův výběžek a jeden oběh kolem středu galaxie jí trvá přibližně 230 až 250 milionů let. Mléčná dráha je součástí Místní skupiny galaxií, do níž patří také galaxie v Andromedě. Stejným názvem se označuje i světlý mlhavý pás viditelný za tmavé noci na obloze. Vzniká pohledem zevnitř galaktického disku do oblastí s velkým množstvím vzdálených hvězd, které pouhým okem nelze jednotlivě rozlišit.. >> detail

technosignatura

Technosignatura je pozorovatelná stopa nebo projev technologie, který by mohl svědčit o existenci technologicky vyspělé civilizace mimo Zemi. Jde například o neobvyklé úzkopásmové rádiové signály, laserové impulzy, uměle vytvořené látky v atmosféře exoplanety, nadbytečné tepelné záření způsobené rozsáhlou spotřebou energie nebo projevy hypotetických velkých konstrukcí ve vesmíru. Technosignatura nemusí být úmyslně vyslanou zprávou, může představovat také vedlejší produkt technologické činnosti, podobně jako lidstvo vytváří rádiové emise nebo průmyslové znečištění atmosféry. Hledání technosignatur je součástí SETI, tedy hledání mimozemské inteligence. Při posuzování potenciální technosignatury je nezbytné vyloučit přirozený astronomický jev, technickou chybu i rušení pocházející ze Země nebo jejích družic. Termín se používá jako technologický protějšek biosignatury, která označuje pozorovatelnou známku života obecně. Dosud nebyla potvrzena žádná technosignatura mimozemské civilizace.. >> detail

konšování

Konšování je technologický proces při výrobě čokolády, při němž se čokoládová hmota v zařízení zvaném konše po určitou dobu intenzivně míchá, hněte, roztírá, zahřívá a provzdušňuje. Cílem je zlepšit její chuť, aroma, konzistenci a tokové vlastnosti. Během konšování se z hmoty odstraňuje část vody a nežádoucích těkavých látek, zejména kyseliny octové, současně dochází k rozrušování shluků pevných částic a jejich rovnoměrnějšímu obalování kakaovým máslem. Tím se snižuje viskozita a vzniká jemnější a homogennější čokoládová hmota. Proces může probíhat v několika fázích označovaných jako suchá, pastovitá a kapalná fáze; jejich průběh závisí na použité technologii a druhu čokolády. Doba konšování může být od několika hodin až po podstatně delší dobu podle zařízení a požadovaných vlastností výrobku. Za zavedení konšování do výroby čokolády je považován švýcarský výrobce Rodolphe Lindt, který roku 1879 vyvinul zařízení umožňující dlouhodobé zpracování čokoládové hmoty. Konšování je dnes jedním z klíčových kroků určujících výslednou chuť a texturu čokolády.. >> detail

konše

Konše je zařízení používané při výrobě čokolády k procesu označovanému jako konšování. Čokoládová hmota se v konši po určitou dobu intenzivně míchá, roztírá, zahřívá a provzdušňuje. Tím se snižuje obsah vody a nežádoucích těkavých látek, například kyseliny octové, rozrušují se shluky pevných částic a kakaové máslo se rovnoměrněji rozptyluje po jejich povrchu. Konšování tak významně ovlivňuje jemnost, tekutost, chuť a aroma výsledné čokolády. Původní konše měly podlouhlou nádobu, v níž se po prohnutém dně pohyboval těžký válec a zpracovával čokoládovou hmotu i několik desítek hodin. Moderní konše mají odlišnou konstrukci a celý proces mohou výrazně urychlit. Za vynález konše a zavedení konšování je považován švýcarský výrobce čokolády Rodolphe Lindt, který zařízení použil roku 1879. Název souvisí se španělským slovem concha, tedy mušle či lastura, jejíž tvar připomínaly původní nádoby konší.. >> detail

SETI

SETI je zkratka anglického názvu Search for Extraterrestrial Intelligence, tedy hledání mimozemské inteligence. Označuje soubor vědeckých metod a výzkumných projektů, jejichž cílem je nalézt pozorovatelné známky technologicky vyspělé civilizace mimo Zemi. Výzkum SETI se nezaměřuje pouze na samotnou existenci života, ale především na takzvané technosignatury – projevy technologie, které by mohly mít umělý původ. Tradičně jde zejména o hledání neobvyklých rádiových signálů pomocí radioteleskopů, využívají se však také optická pozorování zaměřená například na krátké laserové impulzy a další možné projevy mimozemských technologií. Moderní éra SETI začala na přelomu 50. a 60. let 20. století. Významným mezníkem byl projekt Ozma astronoma Franka Drakea z roku 1960. Přestože bylo uskutečněno mnoho pozorovacích programů, dosud nebyl potvrzen žádný signál mimozemské technologické civilizace. SETI je obecné označení vědeckého oboru a činnosti, nikoli název jediné organizace, známý SETI Institute je jednou z institucí, které se tomuto výzkumu věnují.. >> detail

Fermiho paradox

Fermiho paradox označuje zdánlivý rozpor mezi vysokým počtem hvězd a planet ve vesmíru, který připouští možnost existence mimozemských civilizací, a skutečností, že dosud nemáme přesvědčivý důkaz o jejich existenci. Název je odvozen od fyzika Enrica Fermiho, který při debatě o mimozemském životě v roce 1950 položil otázku později shrnovanou slovy „Kde všichni jsou?“. Pokud by technologicky vyspělé civilizace vznikaly relativně často a některé z nich byly schopné mezihvězdného cestování, měly podle této úvahy během historie Galaxie dostatek času rozšířit se na velkou část Mléčné dráhy nebo po sobě zanechat zjistitelné stopy. Přesto žádné jednoznačné známky takových civilizací nepozorujeme. Mezi možná vysvětlení patří vzácnost inteligentního života, obtížnost mezihvězdného cestování, krátká doba existence technologických civilizací, jejich nezájem o expanzi či kontakt nebo možnost, že jejich projevy zatím nedokážeme rozpoznat. Fermiho paradox nemá obecně přijaté řešení a zůstává významným tématem úvah o mimozemském životě a projektu SETI.. >> detail

|< Na začátek   < Předchozí   855  856  857  858  859  Další >

Nová slova: trichauxe, clivus, deflexio, enamelum, totalis, nanos, bicuspidalis . . . . . . > další nová slova

© 2006-2026 Slovník cizích slov.net

Jakékoliv nedovolené kopírování slovníku je trestné a bude postihováno dle autorského zákona a legislativy EU..