Metaforický termín pro jev, kdy pozitivní očekávání a vstřícné hodnocení chování i osobnostních rysů druhého člověka (ať jde o dítě či dospělého, ženu nebo muže) samo přispívá k tomu, že se tyto předpoklady začnou naplňovat – tedy jde o sebesplňující předpověď/prognózu. Příklad: pokud učitel u méně úspěšného žáka očekává zlepšení a zároveň ho hodnotí povzbudivě a s důvěrou, může to posílit žákovu sebedůvěru, zvýšit jeho motivaci a pracovní aktivitu, a tím i zlepšit jeho výkon a efektivitu.