cílené aranžování, úpravy a příprava interiéru i exteriéru nemovitosti před jejím prodejem nebo pronájmem, včetně způsobu její prezentace na realitním trhu, aby se zvýšila její vizuální i celková atraktivita a oslovila co nejvíce potenciálních zájemců. >> detail
Elektronické měřicí zařízení v analogovém či digitálním provedení, které slouží k pozorování a vyhodnocení časového průběhu elektrického napětí, případně ke zobrazení závislosti jednoho napětí na druhém.. >> detail
(hist.) Ve středověké Itálii označení pro přívržence císařské strany, zejména stoupence dynastie Hohenštaufů, představitel císařského tábora, který soupeřil a bojoval s papežsky orientovanou stranou guelfů.. >> detail
Trojný bod dané látky označuje přesně určenou kombinaci teploty a tlaku, při níž se v termodynamické rovnováze současně vyskytují všechna tři její skupenství: pevné, kapalné i plynné.. >> detail
Německý sociální psycholog (1890–1947), který po roce 1933 emigroval do USA a působil na University of Iowa. Navázal na berlínskou odnož gestaltismu a patří k autorům tzv. teorie pole: osobnost vykládal jako dynamickou soustavu sil, jež se neustále proměňuje v rámci „silového“ (životního) pole. Člověk je podle tohoto pojetí součástí situace, v níž se pohybuje, a současně je jí ovlivňován, jednotlivé objekty, osoby i cíle mají v životním prostoru pro jedince různou míru přitažlivosti nebo odpudivosti. K zachycení této hodnoty zavedl pojem valence, která může být kladná či záporná a zároveň silnější nebo slabší.
Na rozdílech a střetech valencí vystavěl svou teorii konfliktů: někdy člověka jeden cíl přitahuje, zatímco jiný ho odrazuje, jindy může tentýž cíl vyvolávat zároveň přitažlivost i odpor, případně se jedinec ocitá mezi dvěma stejně významnými cíli s podobnou „silou“. Mezi osobností a cílem se často objevují překážky, které je nutné odstranit nebo překonat. Zabýval se také analýzou agresivního chování a způsoby řešení konfliktů a zdůrazňoval, že prvky prostředí mají „vybízivý“ charakter, tedy podněcují aktivitu jedince. Vedle objektů s různou valencí popsal i motivy osobnosti jako vnitřní hnací síly jednání.
Jeho teorie úmyslného jednání vychází z představy, že v okamžiku rozhodnutí vzniká determinující tendence a stav napětí, který uvádí chování do pohybu směrem k cíli, tento stav nazval kvazi potřebou (pseudopotřebou). Přijetí úkolu chápe jako část celku, zatímco vyřešení úkolu představuje celek – a část má tendenci směřovat k uzavření v celek. Strukturovaný (členitý) celek je pak souhrnem všech vztahů mezi všemi jeho částmi.. >> detail