Nově přidaná cizí slova

Elektronické měřicí zařízení v analogovém či digitálním provedení, které slouží k pozorování a vyhodnocení časového průběhu elektrického napětí, případně ke zobrazení závislosti jednoho napětí na druhém.. >> detail

(hist.) Ve středověké Itálii označení pro přívržence císařské strany, zejména stoupence dynastie Hohenštaufů, představitel císařského tábora, který soupeřil a bojoval s papežsky orientovanou stranou guelfů.. >> detail

jazyk náležející k nilosaharské jazykové rodině, z této skupiny je rozšířen nejvíce na západ a mluví se jím především v Mali a Nigeru. >> detail

Trojný bod dané látky označuje přesně určenou kombinaci teploty a tlaku, při níž se v termodynamické rovnováze současně vyskytují všechna tři její skupenství: pevné, kapalné i plynné.. >> detail

Německý sociální psycholog (1890–1947), který po roce 1933 emigroval do USA a působil na University of Iowa. Navázal na berlínskou odnož gestaltismu a patří k autorům tzv. teorie pole: osobnost vykládal jako dynamickou soustavu sil, jež se neustále proměňuje v rámci „silového“ (životního) pole. Člověk je podle tohoto pojetí součástí situace, v níž se pohybuje, a současně je jí ovlivňován, jednotlivé objekty, osoby i cíle mají v životním prostoru pro jedince různou míru přitažlivosti nebo odpudivosti. K zachycení této hodnoty zavedl pojem valence, která může být kladná či záporná a zároveň silnější nebo slabší. Na rozdílech a střetech valencí vystavěl svou teorii konfliktů: někdy člověka jeden cíl přitahuje, zatímco jiný ho odrazuje, jindy může tentýž cíl vyvolávat zároveň přitažlivost i odpor, případně se jedinec ocitá mezi dvěma stejně významnými cíli s podobnou „silou“. Mezi osobností a cílem se často objevují překážky, které je nutné odstranit nebo překonat. Zabýval se také analýzou agresivního chování a způsoby řešení konfliktů a zdůrazňoval, že prvky prostředí mají „vybízivý“ charakter, tedy podněcují aktivitu jedince. Vedle objektů s různou valencí popsal i motivy osobnosti jako vnitřní hnací síly jednání. Jeho teorie úmyslného jednání vychází z představy, že v okamžiku rozhodnutí vzniká determinující tendence a stav napětí, který uvádí chování do pohybu směrem k cíli, tento stav nazval kvazi potřebou (pseudopotřebou). Přijetí úkolu chápe jako část celku, zatímco vyřešení úkolu představuje celek – a část má tendenci směřovat k uzavření v celek. Strukturovaný (členitý) celek je pak souhrnem všech vztahů mezi všemi jeho částmi.. >> detail

život, který probíhá den co den, obyčejná, všední každodennost, tedy běžný způsob života. >> detail

polotvrdý sýr pocházející z Francie, typicky s výrazně červeně zbarvenou kůrou. >> detail

takový, u něhož je vysoká míra pravděpodobnosti, nejspíš nastane nebo platí. >> detail

(z lat.) zařazení osoby nebo věci do nižší společenské či kvalitativní kategorie, jde o snížení statusu, hodnocení nebo jakosti: například ponížení šlechtického rodu, ztráta společenské prestiže u profesorů, případně převedení zboží do horší jakostní třídy.. >> detail

odchylka od běžného tvaru nebo utváření (morfologie) – tedy nenormální vzhled či deformace, anomální stav až vývojový defekt/vada, často vzniklá během vývoje.. >> detail