Nově přidaná cizí slova

(také nazývané librační body nebo L-body) je pět speciálních bodů v orbitálním systému dvou těles (v soustavě tří těles), kde třetí těleso s zanedbatelnou hmotností může udržovat stabilní relativní pozici. Pojmenovány jsou po italsko-francouzském matematikovi a astronomovi Josephu-Louisi Lagrangeovi, který je matematicky popsal v roce 1772. Těchto pět bodů (označovaných L₁ až L₅) jsou místa, kde se gravitační síly dvou hlavních těles navzájem vyrovnávají s odstředivou silou, což umožňuje menším objektům zůstat v relativně stabilní pozici. První tři body (L₁, L₂, L₃) leží na přímce spojující dvě hlavní tělesa a jsou pouze semi-stabilní, zatímco body L₄ a L₅ tvoří rovnostranné trojúhelníky s oběma hlavními tělesy a jsou přirozeně stabilní. Lagrangeovy body mají praktické využití v kosmickém výzkumu, kde slouží k umístění vesmírných teleskopů (např. James Webb v bodě L₂ soustavy Slunce-Země) a komunikačních satelitů, přičemž v bodech L₄ a L₅ se také přirozeně hromadí asteroidy známé jako Trojani.. >> detail

(též extrasolární planeta) je planeta obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce, tedy nacházející se mimo naši sluneční soustavu. Podle pracovní definice Mezinárodní astronomické unie (IAU) z roku 2018 je exoplanetou těleso s hmotností nižší než 13násobek hmotnosti Jupitera (což je hranice pro fúzi deuteria) a dostatečně nízkou hmotností vůči centrálnímu tělesu, aby byly stabilní Lagrangeovy body L4 a L5. První exoplaneta u hvězdy podobné Slunci byla objevena v roce 1995 (51 Pegasi b). Potvrzena je existence více než několika tisíc exoplanet v přibližně 4100 planetárních systémech, přičemž více než 9800 kandidátů čeká na potvrzení. Exoplanety se dělí na několik typů včetně plynných obrů (podobných Jupiteru), ledových obrů (podobných Neptunu), super-Zemí a terestrických planet. Pro jejich detekci se používají různé metody jako tranzitní fotometrie (pokles jasnosti hvězdy při přechodu planety), metoda radiálních rychlostí (gravitační vliv planety na hvězdu), přímé zobrazování a gravitační mikročočkování. Hlavním cílem je objevení planet v obyvatelné zóně, kde by mohla existovat voda v kapalném skupenství, což je považováno za základní podmínku pro vznik života, jak ho známe.. >> detail

(z it. pavese) je středověký obdélníkový nebo lichoběžníkový štít používaný především v 14. a 15. století pěšími vojáky. Vyznačovala se značnou výškou (až 120 cm), která chránila téměř celé tělo bojovníka, a často bývala zdobena heraldickými motivy. Měla dřevěnou konstrukci potaženou kůží nebo plátnem a zpevněnou kovovými prvky. V českém prostředí prosluly zejména husitské pavézy, které tvořily součást vozové hradby a sloužily jako mobilní kryt pro střelce z kuší a později ručnic. Pavézy byly vybaveny hákem či bodcem pro zapíchnutí do země a některé typy měly uvnitř madlo pro snazší manipulaci. S nástupem palných zbraní a změnami ve válečnictví jejich význam postupně klesal, až byly zcela vytlačeny modernějšími obrannými prostředky;Kromě vojenského využití má termín "pavéza" také botanický význam, kde označuje největší korunní lístek květu rostlin z čeledi bobovitých, známý také jako vexillum.. >> detail

organismus schopný přežít a rozmnožovat se v extrémních podmínkách, které by byly pro většinu ostatních organismů smrtelné. Tyto mikroorganismy (nejčastěji archea nebo bakterie) obývají prostředí s extrémními hodnotami teploty (termofily, psychrofily), pH (acidofily, alkalifily), salinity (halofily), tlaku (barofily), radiace (radiofily) nebo s nedostatkem kyslíku (anaerobové). Extrémofilové disponují speciálními biochemickými a genetickými adaptacemi, které jim umožňují nejen přežít, ale i prospívat v těchto nehostinných podmínkách. Jejich studium má významný potenciál pro biotechnologie, astrobiologii při hledání mimozemského života a průmyslové aplikace, kde jsou využívány jejich enzymy (extremozymy) odolné vůči extrémním podmínkám.. >> detail

(také známý jako pásmová nemoc či desynchronizace) je stav tělesné a psychické únavy vznikající při rychlém přesunu přes několik časových pásem, typicky při cestování letadlem. Projevuje se narušením cirkadiánního rytmu, což může vést k poruchám spánku, únavě, zažívacím problémům, bolesti hlavy, dezorientaci a snížené výkonnosti. Intenzita příznaků obvykle závisí na počtu překročených časových pásem a směru cesty (cesty na východ bývají obtížnější než na západ). K zmírnění příznaků se doporučuje dostatečná hydratace, postupná adaptace na místní čas, krátké zdřímnutí, expozice dennímu světlu, v některých případech i užití melatoninu a vyhýbání se alkoholu a kofeinu během letu. Tělo se obvykle přizpůsobí novému časovému pásmu rychlostí přibližně jeden den na jedno překročené časové pásmo.. >> detail

je výraz používaný v češtině pro označení fyzicky zdatného, silného muže, často s nádechem přehánění nebo chvástání. Pochází od slovesa "válet" či "valit" a označuje siláka, obra nebo hrdinu lidových příběhů, který se vyznačuje mimořádnou silou, ale někdy i určitou omezeností nebo vychloubačností. V lidové slovesnosti a pohádkách představuje archetyp postavy, která svou fyzickou sílu používá k překonávání překážek. Současné užití slova zahrnuje také označení pro člověka, který se svou silou chlubí nebo ji přeceňuje. Postava Valibuka se objevuje v pohádkách, například v příběhu, kde se narodil jako neobyčejně silné dítě a po devíti letech kojení dokázal vytrhávat stromy i s kořeny. V literatuře se Valibuk objevuje například v pohádce Boženy Němcové a v básni pro děti od Sama Chalupky ;V češtině se slovo někdy používá i v nadsázce pro označení obézního člověka . >> detail

(Citrus junos) je citrusový plod pocházející z východní Asie, zejména z Číny, Japonska a Koreje. Velikostí připomíná menší pomeranč s hrbolatou, žlutou až žlutooranžovou slupkou a má výraznou vůni připomínající kombinaci citronu, mandarinky a grapefruitu. Plod je bohatý na vitamin C a antioxidanty. V japonské kuchyni se používá šťáva a kůra pro dochucení pokrmů a omáček (např. ponzu), v korejské kuchyni tvoří základ populárního čajového nápoje yujacha. V poslední době se yuzu rozšířilo do mezinárodní gastronomie, kde se používá v dezertech, nápojích i v kosmetickém průmyslu pro výrobu parfémů a esenciálních olejů. V tradiční medicíně východní Asie se yuzu využívá pro své protizánětlivé účinky a podporu imunitního systému. V Japonsku je tradiční přidávat celé plody yuzu do koupele během zimního slunovratu, což má údajně posilovat imunitu a uvolňovat tělo . >> detail

služba (pomoc) poskytovaná propouštěným zaměstnancům, která jim pomáhá při přechodu do nového zaměstnání. Zahrnuje kariérní poradenství, pomoc při tvorbě životopisu, přípravu na pohovory, coaching, psychologickou podporu a asistenci při hledání nových pracovních příležitostí. Tato služba je obvykle financována zaměstnavatelem jako součást odchodového balíčku a má dvojí přínos: pomáhá propouštěným pracovníkům rychleji najít nové uplatnění a zároveň zlepšuje reputaci společnosti jako odpovědného zaměstnavatele. Outplacement může mít individuální nebo skupinovou formu a jeho délka se liší podle úrovně pozice a rozsahu poskytovaných služeb.. >> detail

(množné číslo adjuvancia) je látka, která zvyšuje účinnost jiných látek, se kterými je kombinována, nejčastěji používaná ve farmakologii a imunologii. V očkovacích látkách slouží adjuvancia ke zvýšení imunitní odpovědi organismu na podaný antigen, což umožňuje snížit množství antigenu v jedné dávce vakcíny. Mezi běžně používaná adjuvancia patří sloučeniny hliníku (hydroxid hlinitý, fosforečnan hlinitý), olejové emulze, saponiny, bakteriální produkty (usmrcené bakterie Bordetella pertussis či Mycobacterium bovis) a další imunostimulační látky;V zemědělství se adjuvancia přidávají do pesticidů pro zlepšení jejich účinnosti a přilnavosti;Využití mají také v potravinářském průmyslu jako přídatné látky zlepšující vlastnosti produktů.. >> detail

básnická a řečnická figura, při níž se poslední slovo nebo skupina slov jednoho větného celku (věty, verše, sloky) opakuje na začátku celku následujícího. Jde o specifický typ opakování, který vytváří zvukový i významový můstek mezi jednotlivými částmi textu, čímž posiluje jeho kohezi a rytmus. Tato stylistická figura se využívá především v poezii, rétorice a umělecké próze, kde slouží k zdůraznění určitých myšlenek, vytvoření gradace nebo zesílení emocionálního účinku sdělení. V literární teorii se epanastrofa řadí mezi figury založené na opakování (vedle anafory, epifory, epizeuxis aj.) a její název pochází z řeckého "epanastrophē", což znamená "obrácení zpět" nebo "návrat". Příkladem epanastrofy může být verš F. L. Čelakovského: „Střela ta se zaryla v bílá ňadra, v bílá ňadra prvního Tatařína.“. >> detail