Nově přidaná cizí slova

Latinské sloveso 3. konjugace (adolesco, adolescere, adolevi, adultum) s inchoativní příponou -sc-, doslova „začít růst“, ve významu dorůstat, dospívat, vyzrávat, rozvíjet se a nabývat síly, a to jak tělesně, tak obrazně u dovedností, charakteru či společenských útvarů. V češtině se objevuje hlavně jako citovaný latinský infinitiv v klasické filologii, v etymologii a v textech vývojové psychologie, kde ukazuje původ slov adolescence, adolescent i latinského participia adolescens „dospívající“. Je odvozeno od alere „živit“ s předponou ad- a tvar adultum stojí v pozadí mezinárodního výrazu adultní a anglického adult. V českém textu se zpravidla píše kurzivou a připojuje se překlad nebo vysvětlení. Mimo citace se neužívá jako běžné české sloveso. Výsl. [adoleskere].. >> detail

Latinský lékařský termín pro zánět děložních adnex (adnexa uteri), tedy především vejcovodů a vaječníků, často i okolního vaziva a pobřišnice. V klinické praxi odpovídá salpingooforitidě a je součástí širšího pojmu zánětlivé onemocnění pánve. Nejčastěji vzniká vzestupem infekce z pochvy a děložního hrdla, typicky při infekci Chlamydia trachomatis nebo Neisseria gonorrhoeae, často je polymikrobiální. Riziko zvyšují pohlavně přenosné infekce, nedávné zavedení nitroděložního tělíska a některé gynekologické výkony. Projevuje se bolestí v podbřišku, teplotou, patologickým výtokem, dyspareunií a citlivostí adnex, v laboratoři bývá zvýšené CRP. Léčí se včas podanými antibiotiky, někdy je nutná hospitalizace při tuboovariálním abscesu. Bez léčby hrozí srůsty, chronická pánevní bolest, neplodnost či mimoděložní těhotenství. V češtině se užívá i počeštěné adnexitida.. >> detail

Adnexitida (též adnexitis) je zánět děložních adnex, tedy vejcovodů a vaječníků, často i okolních tkání v malé pánvi. Patří do spektra zánětlivých onemocnění malé pánve. Nejčastěji vzniká vzestupnou infekcí z pochvy a děložního hrdla, typicky při pohlavně přenosných nákazách způsobených Chlamydia trachomatis nebo Neisseria gonorrhoeae, případně smíšenou bakteriální flórou. Projevuje se bolestí v podbřišku, teplotou, citlivostí adnex při vyšetření, někdy hnisavým výtokem a bolestí při styku. Diagnóza se opírá o klinický obraz, laboratorní známky zánětu a ultrazvuk. Léčí se včas podanými antibiotiky a léčbou partnerů, protože komplikacemi mohou být srůsty, chronická pánevní bolest, neplodnost, mimoděložní těhotenství či tuboovariální absces. Slovo je z lat. adnexa, přívěsky, a přípony -itis, zánět.. >> detail

Aditivní bilingvismus je typ dvojjazyčnosti, při němž si mluvčí osvojuje druhý jazyk (L2) tak, že se přitom zachovává a dál rozvíjí první jazyk (L1), obvykle mateřština. Druhý jazyk tedy nepůsobí jako náhrada, ale jako rozšíření jazykového repertoáru a může být používán vedle L1 v různých komunikačních situacích. Pojem se užívá v sociolingvistice, psycholingvistice a didaktice při hodnocení bilingvních vzdělávacích programů, například imerze a dvojjazyčné výuky, kde je cílem i gramotnost v obou jazycích a pozitivní jazyková identita. Podmínkou bývá prestiž obou jazyků a institucionální podpora. Důraz se klade na rovnováhu mezi jazyky, nikoli jen na jejich počet. Termín vychází z lat. additivus, přidávající. Protikladem je subtraktivní bilingvismus, při němž dominantní jazyk vytlačuje jazyk menšinový.. >> detail

adiabatický (z řec. adiábatos „neprůchodný“) příd. j., fyz. označuje děj, změnu stavu nebo podmínku, při nichž nedochází k tepelné výměně mezi soustavou a okolím. V adiabatickém ději je tepelný tok nulový (Q = 0), takže změna vnitřní energie je dána jen mechanickou prací vykonanou soustavou nebo na soustavě. U ideálního plynu proto adiabatická expanze vede k ochlazení a adiabatická komprese k ohřevu. Pro vratný adiabatický děj platí vztahy pV^κ = konst. a TV^(κ-1) = konst., kde κ = Cp/Cv. V praxi jde o přiblížení, typicky u rychlých procesů nebo při dobré tepelné izolaci, např. u adiabatické stěny či v meteorologii při adiabatickém ochlazování stoupajícího vzduchu. Neznamená to vždy dokonalou izolaci, rozhodující je zanedbatelný přenos tepla v daném časovém měřítku.. >> detail

Adiabata (fyz., termodynamika) je křivka v termodynamickém diagramu (např. p–V nebo T–S), která znázorňuje adiabatický děj, tedy změnu stavu soustavy probíhající bez výměny tepla s okolím (Q = 0). Slovo je odvozeno z řeckého adiábatos „neprůchodný“, ve fyzice ve významu „nepropustný pro teplo“. Pro ideální plyn má vratná adiabata tvar Poissonovy rovnice pV^κ = konst., kde κ = cp/cv, a při expanzi vede k poklesu teploty, na rozdíl od izotermy. Vratná adiabata je izoentropická (S = konst.), zatímco u nevratných adiabat entropie roste. Adiabaty se uplatňují tam, kde je přenos tepla zanedbatelný, typicky při rychlé kompresi či expanzi plynů nebo v dobře izolovaných zařízeních. V meteorologii se pracuje se suchou a vlhkou adiabatou při odhadu teplotního gradientu v atmosféře. V češtině se někdy setkáme i s podobou adiabat.. >> detail

adhezní, -í (příd.) Odborné označení pro něco, co souvisí s adhezí, tedy s přilnavostí a vazbou mezi dvěma různými materiály nebo povrchy na jejich rozhraní. Adhezní účinek vzniká působením mezimolekulových sil, popř. mechanickým zaklíněním nerovností, a uplatňuje se při smáčení, lepení, nanášení nátěrů i při tření. V chemii povrchů se adhezní jevy odlišují od koheze, jež popisuje soudržnost uvnitř téže látky. V materiálovém a strojním inženýrství se mluví o adhezních silách, adhezní práci, adhezním spoji nebo adhezním porušení, kdy selže vazba na rozhraní, nikoli v objemu materiálu. V medicíně označuje procesy spojené se srůsty tkání, např. adhezní ileus, a v zubním lékařství adhezní techniky fixace výplní. Blízké je adhezivní, to však častěji vyjadřuje schopnost lepit nebo použití lepidla. (z lat. adhaesio, adhaerere). >> detail

ADHD (z angl. Attention Deficit Hyperactivity Disorder) je zkratka pro neurovývojovou poruchu označovanou česky jako porucha pozornosti s hyperaktivitou. Zkratka se v češtině zpravidla píše bez teček a vyslovuje se á-dé-há-dé. Projevuje se dlouhodobým vzorcem nepozornosti a nebo hyperaktivity a impulzivity, které jsou výraznější než u vrstevníků, začínají v dětství, často přetrvávají i do dospělosti a narušují školní, pracovní i sociální fungování. Typické jsou potíže s udržením pozornosti, organizací a dokončováním úkolů, zapomínání, vnitřní či motorický neklid a unáhlené reakce. Rozlišuje se převážně nepozorná, převážně hyperaktivně-impulzivní a kombinovaná prezentace a často se přidružují poruchy učení, úzkost nebo poruchy spánku. Diagnóza je klinická, opírá se o rozhovor, škály a informace z více prostředí a vyžaduje vyloučení jiných příčin. ADHD má výraznou genetickou složku a pomáhá psychoedukace, úprava prostředí, nácvik dovedností a u části pacientů i farmakoterapie.. >> detail

Addisonova nemoc (též Addisonova choroba, primární chronická insuficience nadledvin) je vzácné endokrinní onemocnění, při němž kůra nadledvin nedokáže tvořit dostatek kortizolu a často i aldosteronu. Nejčastěji vzniká autoimunitním zánikem kůry, méně často následkem tuberkulózy, krvácení, metastáz nebo některých léků. Typické jsou dlouhodobá únava, hubnutí, nechutenství, nízký krevní tlak, závratě, bolesti břicha, chutě na slané a hyperpigmentace kůže a sliznic daná zvýšenou hladinou ACTH. V krvi bývá hyponatremie, hyperkalemie a sklon k hypoglykemii. Při infekci či úrazu může nastat addisonovská krize s těžkou dehydratací a šokem. Diagnózu potvrzuje nízký ranní kortizol, vysoké ACTH a ACTH stimulační test. Léčbou je celoživotní substituce hydrokortizonem a podle potřeby fludrokortizonem včetně poučení o navýšení dávek ve stresu.. >> detail

Adamité (jednotné číslo adamita) jsou označení pro členy křesťanských sekt, které se v různých dobách hlásily k návratu do předhříšné nevinnosti Adama a Evy. Usilovaly o život „jako v ráji“, odmítaly běžné společenské normy, církevní hierarchii i majetkové rozdíly a některé skupiny praktikovaly při obřadech nebo i v každodennosti nahotu, někdy spojovanou s volnější sexualitou. V dobových pramenech proto vystupují jako kacíři a jejich obraz bývá částečně polemický. V českých dějinách se takto nazývá radikální proud husitství 15. století, často ztotožňovaný s pikarty, který byl násilně potlačen. V přeneseném, spíše ironickém užití může slovo označit nudisty či naturisty. Etymologie: podle biblického jména Adam.. >> detail