Nově přidaná cizí slova

Aglomerovat (nedok., z lat. agglomerare, shlukovat) označuje v technických a přírodovědných oborech proces, při němž se jemné částice, prášky, kapky či zrna spojují do větších soudržných celků zvaných aglomeráty. Může jít o jev nežádoucí, například při skladování prášků, i o řízenou technologickou operaci. Ke shlukování dochází působením povrchových sil, vlhkosti, pojiv, elektrostatických nábojů nebo tepla, typicky při granulaci, peletizaci a slinování rud či keramických směsí. Aglomerací se mění sypná hustota, velikostní rozdělení, reaktivita i zpracovatelnost materiálu. V češtině jde převážně o odborný výraz, často v opozici k dispergovat, tedy rozptýlit, a v běžné mluvě se vyskytuje zřídka. Přeneseně se užívá i pro soustřeďování rozptýlených prvků do jednoho funkčního celku, například služeb nebo sídel do městské aglomerace, často ve zvratné podobě aglomerovat se.. >> detail

AGLA, kabalistické a později hermetické magické slovo, které vzniklo jako hebrejský akronym (alef, gimel, lamed, alef) z věty „Atah gibor le’olam Adonai“ (Ty jsi mocný navěky, Pane), známé z druhého požehnání modlitby Amida. Nejde o běžné hebrejské slovo, nýbrž o zkratku čtyř písmen א ג ל א, vykládanou jako ochranné boží jméno. V židovské mystice i v evropské rituální magii se užívá v ochranných formulích, na amuletech a talismanech, v zaklínadlech i v grimoárech, například při zasvěcování magického kruhu, v pentaklech nebo při práci s pentagramem. V odborném kontextu označuje tradiční zkratku a její symbolickou funkci, nikoli běžné lexikální slovo. Někdy se zapisuje i s tečkami jako A.G.L.A. V češtině se obvykle píše verzálkami, čte se [agla] nebo po písmenech a zpravidla se neskloňuje.. >> detail

Agelast (z řec. ἀγέλαστος agélastos, doslova „nesmějící se“, a- „ne“ + gelan „smát se“) je knižní označení člověka, který se neumí nebo nechce smát a postrádá smysl pro humor, ironii či sebeironii. Nejde jen o někoho vážného nebo zasmušilého, ale o postoj, v němž je smích považován za nevhodný, nebezpečný či podvratný, protože zpochybňuje autoritu, dogma nebo „jedinou správnou“ interpretaci. Termín se objevuje už u Rabelaise a do moderní diskuse jej znovu uvedl Milan Kundera. V češtině je stylově příznakový a hodnotící, používá se hlavně v literární, filozofické a kulturněpolitické kritice pro moralistu, puritána či ideologa, který odmítá nadhled a hru významů. V běžné řeči je výraz řídký a mívá podobu intelektuální narážky, možné jsou i odvozeniny agelastický a agelastství.. >> detail

Agada (též aggada, hagada, z hebr. aggádáh „vyprávění“) je v judaismu vyprávěcí, homiletická a etická složka rabínské tradice. Objevuje se zejména v Talmudu a v midraších a stojí v protikladu k halache, která formuluje závazné právní normy. Agada zahrnuje legendy a příběhy o biblických postavách a mudrcích, podobenství, kázání, aforismy i volnější výklady Písma. Jejím cílem je učit, povzbuzovat a rozvíjet náboženskou představivost, často pomocí metafor, humoru a folklorních motivů. Nemá normativní platnost, ale významně ovlivňuje teologii a identitu židovských komunit. Termín se užívá i pro pesachovou agadu, liturgickou knihu čtenou při sederové večeři. V češtině se výraz používá hlavně v judaistice a religionistice a může označovat jak jednotlivý příběh, tak celý soubor takových textů.. >> detail

Afrosyné (z řec. ἀφροσύνη, doslova „bez mysli“, z privativního a- „bez“ a phrēn „rozum, mysl“) je pojem antické řecké etiky a rétoriky pro pošetilost, nerozum a zatemnění úsudku. Označuje dispozici nebo okamžitý stav, kdy člověk nejedná podle rozumu, nedovede odhadnout míru a důsledky, podléhá afektům a volí škodlivé či nečestné jednání. V Homérovi, u tragiků i v Platónově a Aristotelově morální psychologii vystupuje jako protipól sofrosyné, tedy střídmosti, sebekontroly a „zdravé mysli“. Nejde nutně o nízkou inteligenci, spíše o selhání praktického úsudku a charakteru. V biblické řečtině se užívá pro „foolishness“ ve smyslu duchovní neprozřetelnosti. V češtině se slovo objevuje hlavně v odborných překladech a interpretacích antických pramenů a zpravidla je nesklonné.. >> detail

AFK je internetová zkratka z anglického spojení away from keyboard, doslova „pryč od klávesnice“. V chatech, sociálních sítích a zejména v online hrách slouží k rychlému oznámení, že je uživatel dočasně mimo počítač či telefon a nebude chvíli reagovat ani aktivně hrát. Objevuje se jako krátká zpráva nebo status, např. „jsem AFK“ či „AFK 5 min“. Na rozdíl od offline obvykle neznamená ukončení připojení, ale krátkou pauzu s očekávaným návratem. V herním prostředí může být AFK vnímáno negativně, protože nečinný hráč znevýhodňuje tým, a některé služby proto po delším AFK automaticky odhlašují nebo udělují postihy. V češtině je výraz nesklonný, často se píše i afk a ve slangu se od něj tvoří afkovat, afkář či afkování.. >> detail

Affiliate marketing (partnerský marketing) je forma výkonnostního, převážně online marketingu, v níž inzerent odměňuje nezávislé partnery za měřitelný výsledek, nejčastěji za prodej, registraci nebo jinou konverzi. Partner (publisher) propaguje nabídku přes unikátní affiliate odkaz, banner či slevový kód, aby bylo možné sledovat zdroj návštěvy a přiřadit objednávku pomocí cookies nebo jiných identifikátorů. Provize se vyplácí jako podíl z tržby nebo pevná částka podle modelů CPS, CPA, CPL či CPC. Často se využívá affiliate síť, která zajišťuje technické měření, reporting, schvalování partnerů a vyplácení. Výhodou je vysoká měřitelnost a kontrola nákladů, rizikem podvody, kanibalizace vlastních kanálů a spory o atribuci. V praxi probíhá v rámci affiliate programu a vyžaduje také transparentní označení komerčních sdělení.. >> detail

Aerogram je druh poštovní zásilky určený pro leteckou přepravu. Jde o velmi lehký list papíru z tenkého materiálu s předtištěnou hodnotovou známkou nebo s vyznačením, že je poštovné zaplaceno, který se po napsání složí a zalepí do podoby vlastní obálky. Vznikl jako levnější alternativa k běžným dopisům, protože nízká hmotnost umožňovala využít zvláštní letecké tarifní sazby pro mezinárodní korespondenci. V poštovní a filatelistické terminologii patří mezi poštovní celiny a často nese nápis „par avion“ nebo „air mail“. Aerogram zpravidla nepřipouští vložení příloh, má předepsané rozměry a někdy i omezení počtu slov. Dnes je spíše historickým a sběratelským dokladem letecké pošty. V českém prostředí se s aerogramy setkáme hlavně ve filatelistických sbírkách a v dochované rodinné korespondenci. Slovo vychází z řec. aér „vzduch“ a gramma „písmo“.. >> detail

Aerogén (z řec. aér, vzduch, a přípony -gén ve významu vytvářející) je v chemii a technologii materiálů plynotvorný prostředek neboli nadouvadlo. Po přidání do směsi a spuštění reakce nebo po zahřátí uvolňuje plyn (např. CO₂, N₂ či H₂), který v tuhnoucí nebo tavené hmotě vytvoří jemné póry a sníží tak objemovou hmotnost výrobku. Aerogénem může být chemická látka rozkládající se za vzniku plynu (např. hydrogenuhličitany, azosloučeniny) i fyzikální nadouvadlo na bázi těkavých kapalin. Užívá se při výrobě pórobetonu, lehčených malt, pěnového skla, plastových a pryžových pěn. Volba aerogénu, jeho kompatibilita se směsí, teplota rozkladu a dávkování ovlivňují velikost buněk, pevnost, nasákavost i zdravotní a ekologická rizika rozkladných produktů. V méně častém užití označuje také zařízení, které generuje aerosol pro inhalaci nebo laboratorní měření.. >> detail

Aerofor (též aerophor) je odborné, dnes spíše historické označení dýchacího přístroje, který uživateli dodává dýchatelný vzduch z tlakové láhve, případně z externího zdroje vedeného hadicí. Jde o izolační ochranný prostředek, protože umožňuje dýchání nezávisle na okolní atmosféře, na rozdíl od filtračních respirátorů. Uplatňuje se při potápění, v hasičské a záchranářské praxi i při práci v prostředí s kouřem, nedostatkem kyslíku nebo s toxickými plyny. Součástmi bývají tlaková nádoba, redukční ventil, dýchací automat, manometr a celoobličejová maska, někdy také výstražný signalizátor zbytkového tlaku a nosný postroj. V moderní terminologii se užívá spíše výraz autonomní dýchací přístroj (SCBA). Nejde o aerátor, který provzdušňuje kapaliny. Slovo je složeno z řec. aér vzduch a lat. ferre nést, tedy nosič vzduchu.. >> detail