Nově přidaná cizí slova

Addisonova nemoc (též Addisonova choroba, primární chronická insuficience nadledvin) je vzácné endokrinní onemocnění, při němž kůra nadledvin nedokáže tvořit dostatek kortizolu a často i aldosteronu. Nejčastěji vzniká autoimunitním zánikem kůry, méně často následkem tuberkulózy, krvácení, metastáz nebo některých léků. Typické jsou dlouhodobá únava, hubnutí, nechutenství, nízký krevní tlak, závratě, bolesti břicha, chutě na slané a hyperpigmentace kůže a sliznic daná zvýšenou hladinou ACTH. V krvi bývá hyponatremie, hyperkalemie a sklon k hypoglykemii. Při infekci či úrazu může nastat addisonovská krize s těžkou dehydratací a šokem. Diagnózu potvrzuje nízký ranní kortizol, vysoké ACTH a ACTH stimulační test. Léčbou je celoživotní substituce hydrokortizonem a podle potřeby fludrokortizonem včetně poučení o navýšení dávek ve stresu.. >> detail

Adamité (jednotné číslo adamita) jsou označení pro členy křesťanských sekt, které se v různých dobách hlásily k návratu do předhříšné nevinnosti Adama a Evy. Usilovaly o život „jako v ráji“, odmítaly běžné společenské normy, církevní hierarchii i majetkové rozdíly a některé skupiny praktikovaly při obřadech nebo i v každodennosti nahotu, někdy spojovanou s volnější sexualitou. V dobových pramenech proto vystupují jako kacíři a jejich obraz bývá částečně polemický. V českých dějinách se takto nazývá radikální proud husitství 15. století, často ztotožňovaný s pikarty, který byl násilně potlačen. V přeneseném, spíše ironickém užití může slovo označit nudisty či naturisty. Etymologie: podle biblického jména Adam.. >> detail

Adamita, m. život., příslušník náboženské sekty adamité (lat. Adamitae), která hlásala návrat k domnělé prvotní nevinnosti Adama a Evy a někdy se sama chápala jako „ráj“ na zemi. Skupiny tohoto typu jsou doloženy už v raném křesťanství a znovu se objevily v pozdním středověku, v českých zemích zejména na okraji husitského hnutí, kde byli adamité označováni také jako pikarti. K jejich praxi patřilo odmítání části církevních pravidel, důraz na společné vlastnictví a rituální či trvalá nahota, dobová polemika jim často připisovala i sexuální volnost. Dnes se slovo užívá hlavně historicky, přeneseně pak často ironicky pro člověka, který se veřejně pohybuje nahý nebo prosazuje radikální naturismus. V historickém významu se někdy píše i Adamita. Od jména Adam a přípony -ita, srov. adamitismus, adamitský.. >> detail

ad interim (latinsky „prozatím“, doslova „na mezidobí“) je latinské příslovečné spojení užívané v právu, diplomacii, veřejné správě a podnikové praxi pro označení dočasného výkonu funkce, opatření nebo řešení platného jen po přechodnou dobu. Nejčastěji se vztahuje k personálnímu pověření, např. ad interim ředitel či ad interim ministr, tedy osoba, která instituci vede do jmenování nebo zvolení řádného držitele funkce. Vyjadřuje, že jde o přechodné uspořádání, které má překlenout mimořádnou situaci, a obvykle se pojí s očekáváním brzké náhrady rozhodnutím příslušného orgánu. Mandát bývá časově omezený a může být plný, nebo jen k zajištění nezbytného chodu a předání agendy. V češtině je výraz zpravidla nesklonný, často stojí před podstatným jménem, někdy se píše ad-interim a v úředních textech se zkracuje jako a. i.. >> detail

Latinské ustálené rčení doslova „je učiněno“, „je vykonáno“ nebo „je hotovo“ (actum, příčestí trpné slovesa agere „jednat, vykonat“ + est „je“). V češtině se užívá jako krátká formula vyjadřující, že děj byl definitivně dokončen nebo že padlo nezvratné rozhodnutí, po němž už není návratu, často s nádechem rezignace, smíření či ironie. Může fungovat jako dramatické zakončení sdělení, tedy konstatování, že situace je uzavřena a už ji nelze napravit. Často stojí na konci výpovědi. Objevuje se v literatuře, publicistice i v právnickém a akademickém stylu, zpravidla jako samostatná věta, citát nebo vsuvka. Spojení se běžně neskloňuje, zachovává latinský tvar a v textu bývá psáno kurzívou nebo v uvozovkách. Významově se blíží obratům „je po všem“, „konec“, „je rozhodnuto“.. >> detail

Latinské rčení „Acta, non verba“ doslova znamená „činy, ne slova“. V latině je acta „to, co bylo vykonáno“, tedy skutky či výsledky, a verba jsou „slova“ ve smyslu prohlášení a slibů, částice non vyjadřuje zápor. Úsloví zdůrazňuje, že věrohodnost člověka, instituce nebo projektu se má posuzovat podle konkrétních činů, práce a odpovědnosti, nikoli podle řečnických gest, programových tezí či morálních deklarací. V komunikaci funguje jako apel k praktickému jednání nebo jako výtka proti planým slibům a verbalismu. Užívá se jako motto škol, spolků, dobrovolnických a skautských organizací i jako stručná rétorická vsuvka v debatě. V češtině funguje jako nesklonný citát, často psaný kurzivou, někdy i bez čárky. Objevuje se i v blízké variantě „Facta, non verba“. Významově se blíží rčení „skutek je víc než slovo“.. >> detail

Acrochordon (česky též akrochordon) je běžný nezhoubný kožní výrůstek, v dermatologii označovaný jako fibroepiteliální polyp neboli skin tag. Má podobu měkké, často stopkaté papuly barvy kůže až hnědavé, velikosti od několika milimetrů po jednotky centimetrů. Vzniká hlavně v místech mechanického tření a vlhka, typicky na krku, v podpaží, v tříslech, na víčkách nebo pod prsy. Mikroskopicky jde o výběžek krytý epidermis s vazivově cévním stromatem uvnitř. Častěji se vyskytuje u dospělých, při obezitě, inzulinové rezistenci, diabetu či v těhotenství. Není prekancerózní, ale při rychlé změně, pigmentaci nebo krvácení je vhodná kontrola k vyloučení jiné léze. Odstraňuje se z kosmetických či mechanických důvodů snesením, kryoterapií nebo elektrokauterizací. Název je z řec. akros „krajní“ a chordé „provazec“.. >> detail

Acquis communautaire (francouzsky, doslova „výdobytky Společenství“) je ustálený termín práva Evropské unie pro souhrn právních norem, zásad, judikatury a dalších závazků, které byly v rámci Unie postupně vytvořeny a jsou závazné pro členské státy. V češtině se někdy parafrázuje jako „právní řád EU“ nebo „soubor práva a povinností Unie“. Zahrnuje primární právo (zakládací smlouvy), sekundární legislativu (nařízení, směrnice, rozhodnutí), výklad Soudního dvora EU, mezinárodní dohody Unie i pravidla a standardy společných politik. Acquis je proměnlivé a průběžně se rozšiřuje, proto se hodnotí nejen formální převzetí, ale i skutečná schopnost předpisy uplatňovat a vymáhat. Výraz se obvykle ponechává v původní podobě a zpravidla se neskloňuje. Při přístupových jednáních je acquis communautaire rozdělováno do tematických kapitol a uchazeč je povinen je přijmout jako celek, případné odchylky se řeší přechodnými obdobími.. >> detail

ACPI (Advanced Configuration and Power Interface) je průmyslový standard popisující rozhraní mezi operačním systémem a firmwarem počítače (BIOS nebo UEFI) pro konfiguraci zařízení a řízení spotřeby. ACPI předává správu napájení z firmware na OS, takže systém může jednotně řídit uspání, hibernaci, probuzení, výkon procesoru, nabíjení a tepelné limity podle aktuální zátěže a politiky uživatele. Specifikace zavádí stavové modely systému (S0–S5), zařízení (D0–D3) i CPU (C a P stavy) a popis hardwaru pomocí tabulek ACPI, například DSDT a SSDT, které obsahují bajtkód AML spouštěný ovladačem ACPI. Standard zahrnuje i události jako stisk tlačítka napájení či zavření víka. V praxi se s ACPI setkáme v nastavení BIOSu, v ovladačích OS i při diagnostice tabulek. Chyby v tabulkách ACPI často způsobují potíže se spánkem, baterií nebo ventilátory.. >> detail

Achromázie (z řečtiny a- bez a chroma barva) je odborné označení pro bezbarvost, tedy chybění nebo výrazné oslabení zabarvení tkáně, organismu nebo smyslového vjemu. V biologii a medicíně se užívá hlavně pro stav, kdy se netvoří nebo se ztratí pigmenty, zejména melanin, což vede k nápadně světlé kůži, vlasům či očním strukturám a často i ke zvýšené citlivosti na světlo. Na rozdíl od albinismu může být achromázie jen ložisková a postihovat pouze určitou oblast. Příčina může být vrozená a genetická, nebo získaná po zánětu, úrazu, působení chemických látek či při některých metabolických a autoimunitních poruchách. V neurooftalmologii může achromázie označovat i úplnou poruchu barevného vidění, typicky při postižení zrakové kůry, kdy člověk vnímá svět převážně v odstínech šedi. V běžné oftalmologii se pro tento vjemový typ častěji používá termín achromatopsie.. >> detail