Nově přidaná cizí slova

Přídavné jméno označující něco, co škodí nebo působí újmu, je nebezpečné a může mít až zhoubné následky. V latině se může vztahovat i na člověka, který je za škodu odpovědný, tedy je provinilý nebo trestný.. >> detail

Jazykovědný pojem pro jev, kdy mají dvě nebo více různých slov shodnou zvukovou podobu, případně i stejný zápis, ale významově se liší. Výraz je odvozen z řečtiny ve smyslu „stejné jméno“ a v praxi může vést k dvojznačnosti, například u slov typu zámek jako budova a zámek na dveřích.. >> detail

V embryologii jde o označení parablastu, tedy mezodermální buňky v časném vývoji zárodku, z níž se vyvíjí angioblast. Angioblasty pak představují prekurzory buněk cévní výstelky a uplatňují se při zakládání prvních krevních cév. Pojmenování vychází z řec. para ve významu vedle a z řec. blastos ve smyslu pupen nebo zárodek.. >> detail

Označuje nastavení osobnosti, které se typicky projevuje navenek obráceným, expanzivním a extrapunitivním způsobem reagování. V zátěži nebo při frustraci člověk spíše vyvádí napětí do okolí, snadněji připisuje odpovědnost vnějším podmínkám či druhým lidem a volí chování zaměřené na prosazení se nebo obviňování.. >> detail

V řemeslné, zejména textilní praxi provádět výšivku takzvaným tamburovým stehem, který vytváří řetízkový efekt a často se šije pomocí speciálního háčku. Výraz je převzatý přes francouzštinu z arabštiny.. >> detail

Proud islámské mystiky, který klade důraz na osobní a vnitřní zakoušení Boha a historicky se utvářel i v kontaktu s křesťanskou spiritualitou a některými východními duchovními naukami, takže často pracuje s meditací, asketickým způsobem života a praktikami typu dhikr, tedy opakovaným připomínáním Boha.. >> detail

V hudební terminologii jde o označení pro notový znak s velmi dlouhým trváním, typický pro menzurální způsob zápisu středověké a raně renesanční hudby. V tomto systému vyjadřoval jednu z největších rytmických hodnot a jeho konkrétní délka se řídila tehdejšími pravidly menzurace a kontextem skladby.. >> detail

výhradně skrze víru, tedy bez toho, aby bylo nutné připojovat další podmínky nebo opírat se o jiné prostředky;v křesťanské, zejména reformační teologii označení pro učení, že člověk je před Bohem přijat a ospravedlněn na základě víry v Krista, ne díky vlastním zásluhám, obřadům či dobrým skutkům. >> detail

Chorobná upovídanost a silné vnitřní puzení stále hovořit, často bez ohledu na reakci okolí nebo vhodnost situace. V klinickém kontextu se označuje také jako logorrhea a může být příznakem některých psychických či neurologických stavů, například při manické epizodě.. >> detail

Tyčinkovitá světločivná struktura v sítnici oka u různých živočichů, zejména u bezobratlých, která usměrňuje dopadající světlo k zrakovým pigmentům a podílí se na jeho přeměně na nervový signál.. >> detail