výhradně skrze víru, tedy bez toho, aby bylo nutné připojovat další podmínky nebo opírat se o jiné prostředky;v křesťanské, zejména reformační teologii označení pro učení, že člověk je před Bohem přijat a ospravedlněn na základě víry v Krista, ne díky vlastním zásluhám, obřadům či dobrým skutkům. >> detail
Chorobná upovídanost a silné vnitřní puzení stále hovořit, často bez ohledu na reakci okolí nebo vhodnost situace. V klinickém kontextu se označuje také jako logorrhea a může být příznakem některých psychických či neurologických stavů, například při manické epizodě.. >> detail
Tyčinkovitá světločivná struktura v sítnici oka u různých živočichů, zejména u bezobratlých, která usměrňuje dopadající světlo k zrakovým pigmentům a podílí se na jeho přeměně na nervový signál.. >> detail
Z lat. extra (mimo) a pyramis (jehlan). V medicíně se tím popisují struktury či funkce hybnosti, které nejsou součástí pyramidové dráhy, tedy probíhají mimo ni a podílejí se na jemném řízení pohybů a svalového napětí.. >> detail
Označení odvozené od řeckého gamma a pojmenování pro mozek. Jde o vyšetřovací postup z nukleární medicíny, při němž se k zobrazení mozku využije radioizotop nebo radiofarmakum a následně se detekuje vyzařované gama záření, z jehož rozložení se sestaví obraz mozkové tkáně, případně nepřímo i jejího prokrvení.. >> detail
Syntetický a obvykle pružný povrch používaný na atletických oválech a sportovních hřištích, který poskytuje dobrou přilnavost, tlumí došlap a je stavěný na dlouhodobou zátěž i proměnlivé počasí.. >> detail
Lékařské označení pro nádorovou masu nebo kýlní výhřez v oblasti pupku, zpravidla spojený s měkkotkáňovým nádorem typu sarkomu. Název je odvozen z řec. sarx-sarkos ve významu maso a omfalos ve významu pupek.. >> detail
V právní a kriminalistické praxi jde o konkrétní věc nebo jiný hmotný důkaz, který je přímo spojený s trestným činem a může sloužit k prokázání, že k činu skutečně došlo.. >> detail
Těžká porucha sluchu až jeho úplná ztráta, při níž člověk prakticky nevnímá zvukové podněty, a může být vrozená nebo vzniknout následkem poškození ucha či sluchových drah.. >> detail
Pojem odvozený z latiny epithelium a glandula, používaný hlavně v anatomii a histologii pro označení struktur nebo změn, které se vztahují současně k epitelové výstelce i k žlázové části tkáně, například k žláznatému epitelu.. >> detail