A mari usque ad mare (lat.) doslova „od moře až k moři“, ustálené latinské úsloví vyjadřující rozsah území, cesty či pravomoci sahající mezi dvěma moři. Gramaticky jde o předložkovou vazbu: a s ablativem označuje výchozí bod, usque ad s akuzativem hranici nebo cíl. Vychází z biblického verše Žalm 72(71),8 ve Vulgátě „et dominabitur a mari usque ad mare…“, kde obrazně vyjadřuje univerzální vládu spravedlivého krále, tradičně chápáného jako mesiášský. V novověku se obrat ujal v heraldice jako motto, nejznáměji na velkém státním znaku Kanady, schváleném roku 1921. V kanadském kontextu odkazuje na zemi od Atlantského oceánu k Tichému oceánu a v širším výkladu i k Severnímu ledovému oceánu. V češtině se užívá hlavně jako citát, často s velkými počátečními písmeny a bez překladu.. >> detail
à la mode [a la mod] je francouzské ustálené spojení doslova „podle módy“. V češtině se užívá jako nesklonné příslovečné nebo přívlastkové určení ve významu moderně, v módě, podle aktuálního vkusu a trendů, často v publicistice, reklamě i běžné řeči u oděvů, účesů nebo zařízení bytu. Ve spojení s podstatným jménem obvykle stojí za ním: šaty à la mode, účes à la mode. Může mít i lehce ironický odstín, kdy naznačuje okázalé následování módních novinek. V psaných textech bývá vyznačeno kurzivou, s původním akcentem à, případně zjednodušeně jako a la mode. V gastronomii, zvláště v angloamerickém prostředí, znamená podávání dezertu či koláče se zmrzlinou, např. jablečný koláč à la mode. Z výrazu vznikla i počeštěná přídavná forma alamodní ve významu módní, moderní, dnes spíše knižní nebo zastarávající.. >> detail
À la longue [a la lɔ̃g] (franc. „v dlouhém běhu“) je ustálené příslovečné spojení přejímané do češtiny jako stylově příznakový, mírně knižní výraz. Znamená „z dlouhodobého hlediska, v delším časovém horizontu, postupem času, dříve či později, nakonec“. Užívá se k vyjádření, že účinek nebo důsledek se ukáže až po delším období a že krátkodobé výkyvy nejsou rozhodující. Větně stojí jako volné příslovečné určení nebo větný příslovečný člen: „À la longue se chyby nasčítají“, „Bez odpočinku je to à la longue neudržitelné“. Nejde o konstrukci à la „na způsob“, proto se obvykle píše celé à la longue a neohýbá se. Původně jde o spojení předložky à a ženského tvaru přídavného jména longue. V českých textech se někdy zjednodušuje na a la longue, ve formální sazbě se doporučuje ponechat akcent.. >> detail
á la hausse (správně fr. à la hausse, dosl. „k vzestupu, směrem nahoru“, výslovnost přibl. [a la os]) výraz užívaný hlavně v ekonomii, statistice a burzovní praxi pro označení růstové tendence. Vyjadřuje, že cena, kurz, index, úroková sazba nebo jiná sledovaná veličina roste, případně že se očekává její další růst. Vyskytuje se v ustálených spojeních typu „tendence à la hausse“, „revize prognózy à la hausse“ nebo „spekulovat à la hausse“, tedy nakupovat či držet pozici s cílem profitovat z budoucího zdražení, obdobně jako anglické bullish nebo long. V češtině je spojení obvykle nesklonné, často psané bez gravisu jako a la hausse, a užívá se spíše knižně až publicisticky. Není totožné s českým užitím „à la“ ve smyslu „na způsob“, zde jde o doslovné francouzské „à la“ = „k, do“. Opačný směr vyjadřuje à la baisse.. >> detail
À la hause je v češtině se vyskytující, avšak pravopisně chybná podoba francouzského burzovního spojení à la hausse (čti [a la ós]). Užívá se hlavně v ekonomické publicistice a investiční terminologii, kde popisuje růstový směr vývoje. Výraz označuje pohyb nebo očekávání směrem vzhůru, tedy růst cen, kurzů či úrokových sazeb, a přeneseně prorůstové, takzvaně býčí naladění trhu. Uplatňuje se jako nesklonné příslovečné určení i jako přívlastkový výraz: trend à la hausse, ceny jsou à la hausse, spekulovat à la hausse, fr. jouer à la hausse. Základem je fr. hausse „zvýšení, nárůst“ od slovesa hausser „zvyšovat“, dvojité s zachovává výslovnost [s]. Protikladem je à la baisse. V českém odborném stylu se často píše bez diakritiky a la hausse, v neutrálních textech lze nahradit výrazy na vzestupu, rostoucí, růstově.. >> detail
Francouzské ustálené spojení (výsl. přibl. „a la bes“), doslova „k poklesu“ nebo „směrem dolů“. V češtině se užívá jako neměnný citátový výraz, zpravidla v odborném ekonomickém a burzovním kontextu, kde označuje postoj či strategii založenou na očekávání poklesu. „Spekulovat, hrát nebo obchodovat à la baisse“ znamená sázet na zlevnění akcií, měn či komodit a snažit se vydělat na klesajícím kurzu, typicky krátkým prodejem, půjčením a následným zpětným odkupem, nebo použitím futures a opcí. V širším smyslu se objevuje i ve spojeních „trend“, „tlak“, „revize“ či „pohyb à la baisse“ pro obecný sestupný vývoj cen, sazeb, inflace nebo poptávky. V českých textech se často píše kurzívou a někdy i bez akcentů jako a la baisse. Protipólem je à la hausse, tedy na růst.. >> detail
Latinské úsloví A capite ad calcem (též ab capite ad calcem), doslova „od hlavy k patě“, označuje úplnost a důkladné zachycení celku. V přeneseném smyslu znamená „od začátku do konce“, „zcela“, „kompletně“ nebo „v celém rozsahu“ a může být blízké českému „od A do Z“. Setkáme se s ním v odborných textech, například v medicíně pro popis celkového fyzikálního vyšetření pacienta, v dějinách umění či literární vědě pro rozbor díla po jednotlivých částech a v publicistice pro zdůraznění, že je někdo vybaven nebo zasažen „od hlavy až k patě“. V češtině se často uvádí jako citát v kurzívě a funguje jako příslovečné určení způsobu, tedy „důkladně, beze zbytku“. V latině je capite ablativ od caput „hlava“ po předložce a či ab, zatímco calcem je akuzativ od calx „pata“ po ad, rčení tedy obrazně vymezuje cestu od výchozího bodu k cíli.. >> detail
Latinské příslovečné spojení (často psané i jednoslovně abhinc) složené z předložky ab „od“ a příslovce hinc „odtud“. V základním prostorovém významu znamená „odtud, z tohoto místa“, přeneseně „od této chvíle, od nynějška“ nebo „dále od tohoto bodu“. V klasické i pozdější latině se velmi často užívá jako časové určení vyjadřující odstup do minulosti, obvykle s označením délky v akuzativu: abhinc decem annos „před deseti lety“ doslova „od nynějška deset let“. Může také uvádět další část výkladu ve významu „odtud plyne“ či „odtud dál“. V českých odborných textech se objevuje hlavně v citacích latinských pramenů, v historiografii, právních a teologických komentářích. Zpravidla se neskloňuje a zachovává se latinský pravopis, přičemž rozdělení na dvě slova je spíše ediční varianta.. >> detail
a.u.c. (též A.U.C., AUC, lat. ab urbe condita nebo anno urbis conditae, doslova od založení města) je zkratka pro římské datování let, které počítá roky od tradičního založení Říma, tedy oné urbs, k němuž se vztahuje římská historie. Za výchozí bod se v moderní literatuře nejčastěji bere rok 753 př. n. l. podle varronské chronologie, proto rok 1 n. l. odpovídá 754 a.u.c. a orientační převod lze psát jako n. l. = a.u.c. − 753, př. n. l. = 754 − a.u.c. Značka se obvykle uvádí za číslem roku (např. 710 a.u.c.) v edicích latinských textů, epigrafice a numismatice i v klasické filologii a historiografii, když je třeba přesně přepsat antické datování nebo srovnat různá letopočtová schémata. V běžném kalendářním užití se dnes neuplatňuje, jde však o ustálenou vědeckou konvenci. V moderních jazycích se často objevuje i podoba AUC bez teček.. >> detail
A tergo [lat.] je ustálené předložkové spojení (a „od, z“ + tergo, ablativ od tergum „záda“), doslova „zezadu, od zadní strany“. V češtině funguje jako nesklonný výraz, který se připojuje k podstatnému jménu nebo slovesu a upřesňuje směr či způsob provedení, často v odborném stylu a někdy kurzivou. Užívá se např. v anatomii a chirurgii pro přístup, řez nebo pohled vedený ze zadní strany těla či orgánu (operace a tergo), ve vojenské a taktické terminologii pro útok z týlu. V právu a administrativě může označovat rub listiny, tedy úkon na zadní straně dokumentu. V logice se mluví o úvaze a tergo, tj. o vyvozování „odzadu“, z pozdějších následků k dřívější příčině. V běžné češtině se nahrazuje výrazy „zezadu“, „z týlu“ nebo „od rubu“. Protikladem bývá a fronte „zepředu“.. >> detail