Nově přidaná cizí slova

Latinské spojení ab urbe condita doslova „od založení města“, míněno Říma. Označuje římský letopočet, v němž se roky počítají od založení Říma, tradičně kladeného do roku 753 př. n. l. (tzv. varronovská chronologie). V samotném starověku převládalo datování podle konzulů či vládců a AUC bylo spíše učené označení v historiografii, později převzaté moderní vědou (dějiny, epigrafika, numismatika) pro srovnávání pramenů. V citacích se často píše kurzívou a uvádí se zkratkou AUC nebo a.u.c., někdy také jako anno urbis conditae ve významu „v roce od založení města“. Výraz se v češtině obvykle neskloňuje. Pro orientační převod na letopočet n. l. se od hodnoty AUC odečítá 753, přičemž AUC 754 = 1 n. l. a AUC 753 = 1 př. n. l., protože historické datování nezná rok nula. Také název dějepisného díla Tita Livia Ab Urbe Condita.. >> detail

A nihilo nihil (lat. doslova „z ničeho nic“, někdy též v podobě ex nihilo nihil) je latinské rčení vyjadřující zásadu, že z absolutní nicoty nemůže vzniknout žádná věc ani událost. Předpokládá, že každé vznikání má příčinu a nějaký materiální nebo logický předpoklad. Myšlenka je stará už v řecké filosofii jako argument proti vzniku bytí z nebytí a v římské literatuře ji připomíná např. Lucretius ve spisu De rerum natura. Častější úplná formulace zní Ex nihilo nihil fit, nic nevzniká z ničeho. Výrok se užívá v metafyzice i teologii často v kontrastu k učení o stvoření z ničeho, creatio ex nihilo, a v publicistice jako důraz, že výsledky, hodnoty či vědění nelze očekávat bez zdrojů, práce a předchozích podmínek.. >> detail

Latinské rčení užívané v logice a zejména v právní argumentaci. Doslova znamená „od většího k menšímu“ a označuje inferenční postup, v němž z platnosti normy, oprávnění nebo povinnosti pro náročnější, silnější či rozsáhlejší případ vyvozujeme její platnost i pro případ méně náročný. Typicky: je-li někomu svěřena pravomoc učinit určitý závažnější zásah, tím spíše může učinit zásah mírnější, případně je-li dovoleno překročit vyšší mez, je dovoleno i překročení nižší. Jde o variantu argumentu a fortiori. V češtině se překládá jako argument od většího k menšímu a staví se proti a minori ad maius (od menšího k většímu). Použitelnost závisí na tom, zda je mezi případy skutečně zachována hierarchie závažnosti a zda norma není výslovně omezena jen na „větší“ případ.. >> detail

Žurnalista je novinář, tedy člověk, který profesionálně vyhledává, ověřuje, třídí a zpracovává informace a pak je publikuje pro veřejnost. Pracuje jako autor, reportér, redaktor nebo editor v tisku, rozhlase, televizi i na internetu a při práci nese odpovědnost za přesnost, práci se zdroji a srozumitelnost sdělení. Sleduje události, klade otázky, ověřuje fakta z více stran a dodržuje redakční i etická pravidla, například oddělení zprávy od komentáře. Může psát zprávy, rozhovory, komentáře či reportáže, bývá specializovaný na politiku, ekonomiku, kulturu nebo sport a někdy se věnuje i investigaci. Slovo je přejaté z francouzštiny a v češtině funguje jako knižnější alternativa k výrazu novinář, ženský protějšek je žurnalistka.. >> detail

Abominace je knižní označení pro něco krajně odporného a zavrženíhodného, pro čin, stav nebo věc, které v člověku vyvolávají silný odpor, zhnusení a morální odsouzení. Užívá se při hodnocení jednání považovaného za nepřijatelné, například v náboženských nebo etických souvislostech, kde se mluví o „ohavnosti“ či „prokletí“, případně o tom, že je něco hodno zavržení. Může se vztahovat na skutek, zvyk, ideu i na osobu, kterou mluvčí silně odmítá. Někdy se tímto slovem míní i samotný pocit zhnusení a prudké nechuti. Výraz je stylově výrazný a spíše publicistický nebo literární, v běžné řeči ho často nahrazují slova ohavnost, hnus, odpornost nebo zrůdnost. Typické je spojení „považovat něco za abominaci“ nebo „to je abominace“. Původ má v latině (abominatio, od slovesa abominari).. >> detail

AC je zkratka užívaná ve dvou nejčastějších významech. 1) Alternating current, česky střídavý proud nebo střídavé napětí: elektrický proud, jehož směr i velikost se v čase periodicky mění (typicky sinusově) a který je standardem pro rozvod elektřiny v síti a zásuvkách, v Evropě obvykle s frekvencí 50 Hz. Napětí lze u AC snadno měnit transformátorem, což usnadňuje přenos na dálku; 2) Air conditioning, česky klimatizace: zařízení nebo systém pro úpravu vnitřního vzduchu, hlavně chlazení, často i odvlhčení, filtraci a rozvod vzduchu. Může jít o přenosnou jednotku, split systém nebo centrální klimatizaci, někdy se používá i pro režim topení jako tepelné čerpadlo. V technických textech se někdy píše A/C, aby se klimatizace odlišila od střídavého proudu.;zkratka pro Assessment Centre. >> detail

Abrazit je technický termín pro umělé brusivo neboli abrazivo, tedy tvrdý zrnitý materiál určený k broušení, leštění nebo tryskání povrchů. V praxi jde často o syntetický oxid hlinitý vyráběný tavením bauxitu v elektrické peci (elektrokorund), dodávaný jako zrno různých frakcí nebo jako součást brusných kotoučů a smirkových pásů. Používá se při opracování kovů, kamene i keramiky, kde je potřeba rychlé odebírání materiálu a současně kontrolovaná drsnost. Slovo souvisí s pojmy abraze a abrazivní a vychází z latinského základu pro obrušování. V některých hutnických a strojírenských textech se jako Abrasit či „abrazit“ označují také otěruvzdorné materiály (např. speciální litiny nebo oceli) určené pro díly dlouhodobě namáhané otěrem, jako jsou skluzy, dopravníky nebo oběžná kola čerpadel.. >> detail

Latinské příslovečné spojení doslova „od původu“, tvořené předložkou ab (od) a ablativem slova origo (původ). Užívá se ve významu od samého počátku, původně, již při vzniku. V češtině se objevuje hlavně v právních, historických a filozofických textech, kde zdůrazňuje, že určitý stav, vada nebo právní účinek existoval už od prvního okamžiku a nebyl vyvolán až pozdější událostí. Např. neplatnost právního jednání je dána ab origine, tedy od uzavření, nikoli až následným rozhodnutím soudu. Výraz je blízký lat. ab initio a často se pojí s pojmem účinků ex tunc. U historiků může znamenat i „od pradávna“ či „od založení“ instituce. Někdy se staví do protikladu k ex post nebo a posteriori. Píše se zpravidla kurzívou a zůstává nesklonný. Neplést se slovem aborigen.. >> detail

lat. ab aeterno dosl. od věčnosti, z věčného času. Ustálené adverbiální spojení s předložkou ab a ablativem aeterno (od adj. aeternus věčný), vyjadřující existenci nebo platnost bez počátku, tedy od nekonečně vzdálené minulosti, mimo čas či před jeho vznikem. V teologii a scholastické filosofii se užívá ve větách o Bohu, Trojici či Božích rozhodnutích, která jsou ab aeterno, a ve sporech o to, zda je svět stvořen v čase, nebo existuje ab aeterno. Může stát i v obecnější argumentaci, např. že určité pravdy či normy platí ab aeterno. V publicistické nadsázce znamená odjakživa. Neplést s in aeternum navěky, které míří do budoucnosti. V latinském pravopisu se někdy vyznačí délka samohlásky: ab aeternō. V protikladu stojí ab initio od počátku. Píše se obvykle kurzivou a v češtině se neskloňuje.. >> detail

Zkratka z latinského Anno Domini, doslova „v roce Páně“. Označuje roky křesťanské éry, tedy letopočet počítaný od tradičně určeného roku narození Ježíše Krista, jak jej v 6. století navrhl Dionysius Exiguus. Je součástí běžného civilního datování v juliánském i gregoriánském kalendáři. V angličtině se zpravidla píše před číslem roku (A.D. 1066), v mnoha jiných jazycích stojí za ním. Českými ekvivalenty jsou „po Kr.“ a neutrálnější „n. l.“. Pro období před počátkem se užívá protějšek B.C. a česky „př. n. l.“. Systém neobsahuje rok 0, po roce 1 př. n. l. následuje rok 1 n. l., což ovlivňuje chronologické výpočty. V současných odborných textech se často nahrazuje zkratkami CE a BCE a v praxi se setkáme i se zápisem AD bez teček. V češtině se používá převážně v převzatých anglických datech.. >> detail