Označení pro východní část arabského světa, v odborných textech často uváděné pod arabským názvem Mašriq, doslova jako kraj, kde vychází slunce. V geografickém i kulturním pojetí jde o oblast ležící na východ od Maghrebu, zahrnující hlavně Levantu a Mezopotámii a podle pojetí také část Arabského poloostrova. Patří sem například Egypt, Sýrie, Jordánsko, Palestina, Libanon, Irák a některé státy Perského zálivu, jako Saúdská Arábie či Kuvajt.. >> detail
Slovenský pedagogický psycholog a držitel akademického titulu PhDr., tedy doktor filozofie, který působil ve druhé polovině 20. století. Ve své odborné práci spojoval teoretické uvažování, výzkum i konkrétní využití ve školní praxi. Zaměřoval se na edukativní psychologii neboli psychologii vzdělávání, na rozvoj myšlení a poznávacích funkcí u dětí a dospívajících, na dětské zájmy a motivaci a také na psychodiagnostiku využitelnou při pedagogickém rozhodování. Působil ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Bratislavě a patřil k autorům, kteří dokázali psychologické poznatky srozumitelně přiblížit učitelům i širší veřejnosti. Vydal několik knih a metodických textů, z nichž část vyšla slovensky i česky, například publikace založené na názorných ukázkách nebo práce věnované psychologii v běžném životě.. >> detail
Hovorový, expresivní výraz převzatý z němčiny (srov. něm. Wirrwarr) pro hlasitý a rušný shon, kdy je všude křik a rozruch a současně v tom panuje nepřehlednost, zmatek a celková neuspořádanost.. >> detail
V orientální, zejména perské a arabské poezii označení pro báseň blízkou gazelu, která nemá tradiční úvodní dvojverší se sdruženým rýmem a vstupuje přímo do hlavního textu. Tématem bývá spíše myšlenková a meditativní rovina, často s důrazem na mravní ponaučení nebo obecnější životní úvahu.. >> detail
Starověká íránská víra, jejímž středem je uctívání Ahury Mazdy jako nejvyššího božstva a zdroje řádu a dobra. Patří do raných forem zoroastriánské tradice, zdůrazňuje mravní volbu a zápas dobra se zlem a později ovlivnila náboženství, které si uchovali Parsové.. >> detail
Z latinského označení jde o rýmovaný kalendářový text, který ve středověku sloužil jako mnemotechnická pomůcka k zapamatování pořadí měsíců a hlavních církevních svátků.. >> detail
Symbol lékařství zobrazovaný jako had ovinutý kolem hole, který se často vykládá přes řecké báje a postavu Asklepia, ochránce léčitelství. Vedle tohoto mytologického čtení existuje i historicky praktičtější vysvětlení: ve starověku se v některých oblastech odstraňoval z podkoží dlouhý parazit Dracunculus medinensis tak, že se jeho konec postupně navíjel na tyčku, aby se nepřetrhl a nezpůsobil zánět či jiné potíže. Právě obraz tvora stáčeného na hůl se mohl stát zkratkou pro úspěšný léčebný zákrok a časem přešel do podoby obecného znaku ranhojičů a později i moderní medicíny. V současných znacích se přitom správně objevuje jediný had, zatímco dvě užovky patří k jinému symbolu, takzvanému kaduceu.. >> detail
Některé lidské pohnutky a volby pramení z citů, intuice a vnitřního prožitku, které nelze beze zbytku obhájit logickými argumenty, takže je čistě racionální uvažování nedokáže plně uchopit ani vysvětlit. V moderním pohledu se tím připomíná, že emoce se na rozhodování podílejí stejně zásadně jako rozum.. >> detail
Sloveso převzaté z francouzštiny. V klenotnictví a sklářství znamená vybrousit povrch do systému drobných rovných plošek, tedy vytvořit fazety, aby se materiál víc třpytil a lépe pracoval se světlem.;V technickém zpracování jde o sražení nebo zkosení ostrých hran, kdy se na okraji záměrně vytvoří úzká ploška kvůli bezpečnosti, přesnějšímu lícování nebo snadnější montáži.. >> detail
(Sechium edule) tykvovitá rostlina liánového typu pocházející z amerických tropů, pěstovaná především jako užitková zelenina. Ceněné jsou hlavně její jedlé plody, které vzhledem i použitím v kuchyni připomínají tykve či cukety, někdy se zpracovává i semeno uvnitř.. >> detail