V klinické psychologii a psychiatrii jde o stav výrazné, dlouhodobé otrávenosti samotným životem spojený se ztrátou základní životní energie a chuti existovat, často jako součást depresivních poruch a někdy i s myšlenkami na smrt.;V literatuře a filozofii se tím označuje existenciální znechucení a pocit marnosti, kdy se vytrácí radost z bytí a člověk prožívá život jako prázdný nebo obtěžující.. >> detail
Z řec. dys- (narušení) a gnosis (poznávání). Označuje poruchu gnostických, tedy rozpoznávacích funkcí mozkové kůry. Postižený obvykle podněty vnímá, ale kvůli narušení vyššího zpracování v asociačních oblastech mozku je nedokáže správně interpretovat a přiřadit jim význam, proto selhává poznávání objektů, osob nebo signálů. Projev může být vázán na určitou smyslovou modalitu, například u sluchové formy se mluví o duševní hluchotě, kdy člověk nerozpoznává známé zvuky či řeč, i když samotný sluch nemusí být zásadně poškozen.. >> detail
učinit něco neškodným a neúčinným, tedy vyřadit to z působení tak, aby už nemohlo ovlivňovat výsledek nebo způsobit škodu, například potlačením jeho aktivity či převedením na méně reaktivní formu. >> detail
Proces, při němž se v organismu cíleně navozuje imunitní ochrana, obvykle aktivací adaptivní imunity se vznikem protilátek a paměťových buněk, například po očkování nebo po prodělání infekce.. >> detail
Rozhraní zemské atmosféry tvořící hranici mezi stratosférou a výše položenou mezosférou, kde končí typický teplotní vývoj stratosféry a začíná se měnit směr teplotního trendu.. >> detail
V mikrobiologii a medicíně jde o infekční agens či jiný biologický materiál, který se při inokulaci záměrně zavádí do hostitele nebo se přenáší na kultivační půdu, aby vyvolal nákazu nebo zahájil růst kultury. Původ slova se spojuje s lat. in a oculus.. >> detail
V obecném užití jde o něco, co je záměrně schované před očima ostatních nebo držené v tajnosti, někdy i s nádechem maskování či vystupování pod jinou podobou. Výraz pochází z latiny, je odvozen od slovesa abscondere, tedy skrývat.;Ve filozofii a teologii se tím popisuje skutečnost, která zůstává člověku skrytá a není snadno poznatelná, takže její smysl nebo záměry se dají jen obtížně předvídat a působí záhadně.. >> detail
V medicíně a patologii jde o infiltrát, tedy ohraničené nebo rozptýlené ložisko, v němž je tkáň prosáklá tekutinou anebo je v ní zvýšené množství buněk, které do místa pronikly z okolí či z krevního oběhu. Pojem vychází z lat. infiltratio ve smyslu pronikání. Varianta globocellularis odpovídá kulatobuněčnému typu, kde obvykle převažuje lymfocytární složka. Označení inflammatorius se užívá pro infiltraci spojenou se zánětem, kdy je přítomna typická buněčná příměs a současně známky zánětlivé reakce v okolní tkáni.. >> detail
Vnitřní uvědomění a prožitek, k jakému pohlaví se člověk sám řadí, typicky se vnímá jako muž nebo žena, a jak se tato příslušnost promítá do jeho sebeobrazu, emocí a jednání. V odborném kontextu se tím někdy myslí i běžně chápaná pohlavní identifikace, která je součástí celkové osobní identity a vzniká v souhře biologických a sociálních vlivů.. >> detail
Jedinec s převážně vnějším locus of control, který interpretuje dopad své práce hlavně jako důsledek okolností mimo sebe, například štěstí, podmínek prostředí nebo rozhodnutí druhých, a vlastní vliv v tom vidí spíše menší. V psychologii se takové vysvětlování řadí k vnějším atribucím a může souviset s nižším pocitem osobní kontroly.. >> detail