lidová latina, (latinsky Sermo vulgaris Latinus nebo Vulgare Latinum, též plebeius sermo: lidový jazyk) obecné pojmenování pro běžně mluvené, společensky podmíněné podoby latiny používané v Římské říši, především v jejích západních provinciích, přibližně až do 9. století, v této době se z jednotlivých nářečních variant postupně vyvinuly románské jazyky. >> detail
neúměrně velký či přehnaný, vyskytující se ve větší míře, než je obvyklé nebo žádoucí, mimořádně silný a intenzivní, až extrémně vysokého výkonu. >> detail