V teratologii označení pro výrazně zakrnělý pozůstatek druhého dvojčete, který je přirostlý k lépe vyvinutému plodu a funguje jako parazitický přívěsek u nesouměrných dvojčetných vývojových vad. Obvykle nemá plně vyvinuté orgány a je vyživován krevním zásobením hostitelského jedince.. >> detail
V lékařství jde o typ transplantace, kdy se orgán, tkáň nebo buněčný štěp přenáší mezi jedinci různých biologických druhů, například ze zvířete na člověka. Někdy se tento pojem vztahuje i na situace, kdy není použit klasický biologický štěp, ale umělá nebo laboratorně vytvořená náhrada. V praxi bývá klíčovou překážkou silná imunitní odpověď příjemce a zároveň se zvažuje riziko zavlečení infekcí. (Základ pojmu souvisí s lat. transplantatio, tedy přenesení nebo přesazení.). >> detail
Dehydratovaná červená krvinka, která se scvrkla a její membrána působí zvrásněně až zoubkovaně, typicky při hypertonickém prostředí nebo u některých poruch propustnosti membrány.. >> detail
Dědičná porucha kůže s mimořádnou citlivostí na světlo (zejména UV záření), při níž je výrazně zvýšené riziko vzniku zhoubných kožních nádorů.. >> detail