x - výpis slov 11 - 20

"1. drobná humorná báseň; 2. přímý vliv otcovské rostliny na některé znaky projevující se již na semeni po opylení" . >> detail

první část slov mající význam cizí . >> detail

V medicíně a toxikologii se tím rozumí xenobiotický, tedy takový, který je pro tělo cizorodý a nepatří mezi přirozené složky organismu. Původ názvu se vykládá z řec. xenos cizí a bios život. Typicky jde o zevní chemické látky, jako jsou některé léčivé přípravky nebo znečišťující sloučeniny, které mohou mít pro organismus nepříznivé až toxické působení a bývají zpracovávány detoxikačními mechanismy, hlavně v játrech.. >> detail

látky organismu nepřirozené (cizorodé), které se v něm běžně nevyskytují, patří sem např. jedy a různé chemikálie z vnějšího prostředí. >> detail

látka živým organizmům cizí . >> detail

ve starověku a ve středověku městská zařízení poskytující přístřeší a základní péči cizincům a pocestným, stejně jako chudým a nemocným, lze je chápat jako rané předchůdce pozdějších středověkých špitálů. >> detail

Historické označení pro církevní zařízení pohostinnosti, často napojené na klášter či kostel, které poskytovalo nocleh a základní zajištění poutníkům a dalším cestujícím, někdy také ošetření nemocných, bývá chápáno jako jeden z předobrazů pozdějších středověkých špitálů, též xenodochion (řec.). >> detail

náhodný, výskyt organizmu ve zcela jiném, prostředí, než v jakém obvykle žije . >> detail

láska či náklonnost k cizímu, bezmezné přijímání toho, co pochází z jiného prostředí. Termín vznikl spojením řeckým slov: xenos (cizí, neznámý) a philia (láska, náklonnost). V kulturním pojetí je pojem xenofilie často spojován s zvnitřněným pocitem méněcennosti (cultural cringe) vlastní země. Na škále odmítání a přijímání se jedná o přesný opak xenofobie (obavy z cizího).. >> detail

Silná, někdy až nekritická náklonnost k věcem a jevům pocházejícím z jiných zemí či kultur, spojená s preferováním cizího před domácím.. >> detail