ve starověku a ve středověku městská zařízení poskytující přístřeší a základní péči cizincům a pocestným, stejně jako chudým a nemocným, lze je chápat jako rané předchůdce pozdějších středověkých špitálů. >> detail
V minulosti šlo o církevní zařízení, často napojené na klášter nebo biskupství, které v pozdní antice a raném středověku sloužilo jako ubytovna a místo základní péče pro poutníky a další cizí příchozí, zejména pro lidi v nouzi a někdy i pro nemocné. Bývá chápáno jako raný předstupeň středověkého špitálu, v latině se uvádí také jako xenodochium (lat.).. >> detail
Historické označení pro církevní zařízení pohostinnosti, často napojené na klášter či kostel, které poskytovalo nocleh a základní zajištění poutníkům a dalším cestujícím, někdy také ošetření nemocných, bývá chápáno jako jeden z předobrazů pozdějších středověkých špitálů, též xenodochion (řec.). >> detail
láska či náklonnost k cizímu, bezmezné přijímání toho, co pochází z jiného prostředí. Termín vznikl spojením řeckým slov: xenos (cizí, neznámý) a philia (láska, náklonnost). V kulturním pojetí je pojem xenofilie často spojován s zvnitřněným pocitem méněcennosti (cultural cringe) vlastní země. Na škále odmítání a přijímání se jedná o přesný opak xenofobie (obavy z cizího).. >> detail
Postoj nebo chování vycházející ze strachu z neznámého, které se projevuje nedůvěrou až nepřátelstvím vůči cizincům, odlišným kulturám či lidem mimo vlastní skupinu a někdy vede k jejich odmítání nebo diskriminaci.. >> detail
Výraz je převzatý z řečtiny, vychází ze základu xenos ve významu cizí a odkazuje na vznik z vnějšího, nepatřícího zdroje. Označuje tedy něco xenogenního, tedy pocházejícího mimo daný organismus nebo druh, například cizorodý materiál, antigen či tkáň využívanou v biologii a medicíně.. >> detail