láska či náklonnost k cizímu, bezmezné přijímání toho, co pochází z jiného prostředí. Termín vznikl spojením řeckým slov: xenos (cizí, neznámý) a philia (láska, náklonnost). V kulturním pojetí je pojem xenofilie často spojován s zvnitřněným pocitem méněcennosti (cultural cringe) vlastní země. Na škále odmítání a přijímání se jedná o přesný opak xenofobie (obavy z cizího).. >> detail
Xenoglosie (z řeckých slov "xenos" – cizí a "glossa" – řeč, jazyk) je údajný paranormální jev, při kterém osoba v transu nebo hypnotickém stavu hovoří či rozumí cizímu jazyku, který se nikdy neučila. Tento fenomén zkoumá parapsychologie, avšak jeho existence nebyla vědecky prokázána. Termín zavedl v roce 1905 francouzský fyziolog Charles Richet. Xenoglosii je třeba odlišovat od glosolálie, která označuje mluvení nesrozumitelnými zvuky připomínajícími jazyk. Tento fenomén je často spojován s reinkarnačními vzpomínkami, kdy jedinec hovoří jazykem, který měl znát v minulém životě, nebo s případy posedlosti, kdy spirituální entita údajně komunikuje skrze médium. V parapsychologii je xenoglosie považována za možný důkaz přežití vědomí po smrti, ačkoliv vědecká komunita tento jev nepřijímá jako prokázaný a nabízí alternativní vysvětlení jako kryptomnezie (nevědomé vybavení dříve získaných, ale zapomenutých informací), produkce zvuků připomínajících cizí jazyk nebo podvod. Zkoumaných a dokumentovaných případů je velmi málo a většina z nich neposkytuje přesvědčivé důkazy o skutečném ovládání neznámého jazyka.. >> detail