Jev, při němž se krystalická látka, která v sobě zadržuje vlhkost nebo jiné těkavé složky, při zahřátí náhle mechanicky naruší a vytvoří drobné trhliny či se začne rozpadat. Často je to doprovázeno typickým praskáním, protože uvnitř zrn roste tlak unikající páry nebo plynu, například u některých zahřívaných minerálů či solí.. >> detail
V neformální mluvě, původně z romštiny, jde o silně hanlivé označení člověka, kterého mluvčí vnímá jako zanedbaného nebo problémového a stojícího mimo běžná pravidla soužití. Výraz má stigmatizační nádech, často se používá jako urážka a v neutrálním či odborném projevu je nevhodný.. >> detail
V medicíně označení pro žloutenku, tedy stav, kdy se kůže, sliznice a často i oční bělmo zřetelně zabarví dožluta v důsledku zvýšené hladiny bilirubinu a jeho ukládání v tkáních. K tomuto obrazu může vést například porucha funkce jater nebo zvýšený rozpad červených krvinek a laboratorně se typicky prokáže hyperbilirubinémie. Přídomek acholuricus se používá pro variantu, u níž se bilirubin v moči neprokazuje, takže nemusí být přítomné typické tmavnutí moči.. >> detail
Termín odvozený z latinských slov infans a caedere, který označuje úmyslné usmrcení dítěte. Často se s ním setkáme v právu a soudním lékařství při popisu takového činu.. >> detail
V lékařství a psychologii jde o typ fobie, při níž se objevuje chorobná, nepřiměřená úzkost z ankylózy, tedy z postupného omezení pohyblivosti až ztuhnutí kloubu, které může vzniknout třeba po zánětlivém onemocnění nebo poranění. Název se vykládá z řec. ankylos a fobos, tedy z kořenů souvisejících se ztuhlostí a strachem.. >> detail
Katolická bohoslužba slavená za zesnulé, obvykle jako součást pohřebních obřadů nebo při vzpomínkové liturgii, jejímž smyslem je modlitba za duši mrtvého a připomínka pomíjivosti života. V hudbě se tímto názvem často označuje i zhudebněná podoba této mše pro sbor a orchestr.. >> detail
idiopathicus, a, um: lékařský termín pro stav či onemocnění, které se rozvine samo od sebe bez zjevné vyvolávající události a jeho původní příčina zůstává neobjasněná, často jde o diagnózu stanovenou po vyloučení známých příčin. >> detail
Anatomický výraz odvozený z lat. costa, tedy žebro, který označuje něco souvisejícího se žebry nebo s oblastí hrudní stěny v jejich blízkosti.. >> detail
Diagnostická metoda, při níž se přístrojově zachycuje a zapisuje průběh mimovolních pohybů očních bulbů při nystagmu, aby je bylo možné objektivně posoudit, často i v souvislosti s vyšetřením vestibulárních poruch. Název je odvozen od nystagmus a z řec. grafein ve významu psát.. >> detail