Nově přidaná cizí slova

Zurna je tradiční orientální dřevěný dechový nástroj s dvojitým plátkem, patřící do rodiny šalmají a příbuzný hoboji. Má kuželovitý vrt, sedm až osm prstových otvorů a široce rozevřený ozvučník, takže vytváří mimořádně pronikavý, ostře zabarvený tón, který se dobře nese v otevřeném prostoru. Tělo se zpravidla vyrábí z tvrdého dřeva a plátek z rákosu, před ústím bývá opěrka pro rty (pirueta), jež usnadňuje dlouhou hru. Uplatňuje se v lidové hudbě Turecka, Kavkazu, Íránu i balkánských zemí při venkovních slavnostech, tancích, průvodech a svatbách. Hrává se s bubnem davul, někdy ve dvojici, kdy druhá zurna drží doprovodný tón nebo jednoduché ostinato, a zkušení hráči využívají i cirkulární dech. Termín se v organologii užívá také pro příbuzné regionální varianty lišící se velikostí a laděním. Název pochází z turkických jazyků a souvisí s perským slovem surnáy.. >> detail

zupácký [zupáckí] příd. jméno, nespisovné a expresivní, řidčeji regionální germanismus. Popisuje člověka, jednání nebo pracovní styl, který je rázovitý, praktický a činorodý: dotyčný se umí rychle rozhodnout, bez řečí se pustí do úkolu, přiloží ruku k dílu a dotáhne věc do konce. Typická jsou spojení zupácký chlap, zupácký vedoucí, zupácká práce, zupácké tempo, někdy i ironicky pro příliš „akční“ přístup. Vyskytuje se hlavně v mluvené češtině a v textech, které napodobují hovor. Hodnotově je výraz většinou pochvalný ve smyslu pořádný, šikovný, pracovitý, může však nést i lehce drsný odstín a naznačit neuhlazenou, příliš přímočarou energii. Vychází z podst. jména zupák, souvisejícího s něm. zupacken „chopit se, přitvrdit, přiložit ruku“ a s adj. zupackend.. >> detail

1) označení příslušníka bantuského (ngunského) etnika Zulu z jihovýchodní části Jihoafrické republiky, zejména z oblasti KwaZulu-Natal, a též označení jejich jazyka isiZulu, jednoho z úředních jazyků JAR. V češtině se u etnika píše zpravidla s velkým písmenem, bývá nesklonné a v množném čísle se často užívá podoba Zuluové. Termín se objevuje v dějepisném i kulturním kontextu (Zuluské království, anglo-zulská válka), 2) v letectví, meteorologii a armádní komunikaci, často též ve spojení zulu time, výraz pro koordinovaný světový čas UTC. Navazuje na fonetickou abecedu NATO a ICAO, kde písmeno Z znamená nulový časový posun, a v zápisu se často uvádí jako písmeno Z za časem (např. 1200Z). Čas „v zulu“ slouží jako jednotný referenční údaj nezávislý na místním pásmu.. >> detail

Zuáv (též zouáv) je příslušník původně francouzských lehkých pěších jednotek 19. století, vzniklých po obsazení Alžírska, které zpočátku verbovaly bojovníky z berberských kmenů Zwawa. Slovo je převzato z francouzštiny (zouave) a odkazuje právě k tomuto kmenovému jménu. Později šlo převážně o evropské vojáky, proslulé odvahou, pohyblivostí a volnějším způsobem boje. Charakteristická byla nápadná „orientální“ uniforma s krátkým kabátcem, širokými kalhotami a fezem, která inspirovala i civilní módu. Označení se přeneslo na obdobné dobrovolnické sbory v jiných zemích, například papežské zuávy nebo jednotky americké občanské války. V češtině se výraz užívá hlavně v historickém a vojenském kontextu. Podstatné jméno mužského rodu životného, skloňuje se podle vzoru pán.. >> detail

ZTP/P je zkratka úředního označení „zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce“, kde písmeno P odkazuje na průvodce či doprovod. V češtině se používá především ve spojení průkaz ZTP/P a označuje nejvyšší stupeň průkazu osoby se zdravotním postižením v systému TP, ZTP a ZTP/P. Průkaz vydává Úřad práce ČR podle zákona č. 329/2011 Sb. Přiznává se osobám s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, u nichž posudkové orgány zjistí výrazné omezení orientace, pohybu nebo komunikace a současnou potřebu doprovodu jiné osoby při dopravě či vyřizování běžných záležitostí. Status ZTP/P je podkladem pro uplatnění zákonem vymezených výhod a úlev, typicky v dopravě, při jednání s úřady nebo u poskytovatelů služeb, a v řadě situací také pro zvýhodnění průvodce. Nejde o název diagnózy, ale o správní výsledek posouzení funkčních schopností.. >> detail

ZTP [čti zeté-pé] zkratka z „zvlášť těžce postižený“. V českém právním a správním prostředí označuje osobu se zvlášť těžkým zdravotním postižením a zároveň jednu z kategorií průkazu osoby se zdravotním postižením (TP, ZTP, ZTP/P). Status se přiznává ve správním řízení, typicky rozhodnutím Úřadu práce, na základě lékařského posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a jeho dopadů na pohyblivost, orientaci nebo soběstačnost. Nejde o diagnózu, ale o administrativní označení, které slouží k prokazování nároku na vybrané dávky, slevy a služby. Držitel průkazu ZTP může uplatnit úlevy, například slevy na jízdném, přednostní vyřízení některých úkonů, možnost žádat o parkovací průkaz nebo další zvýhodnění. V hovorové češtině se „ZTP“ užívá i pro samotný průkaz, často jako ZTP-čko.. >> detail

Zpátečnický je přídavné jméno hodnotícího, zpravidla hanlivého rázu. Vztahuje se k tomu, kdo nebo co odmítá změny a pokrok, brání reformám a upřednostňuje návrat k dřívějším pořádkům, zvyklostem či technologiím. Užívá se v politice, veřejné debatě i v každodenním životě pro postoje a postupy považované za zastaralé, nepružné nebo škodlivě konzervující minulost. Typicky se pojí se slovy návrh, opatření, názor, politika nebo mentalita. Výraz se často překrývá s významem reakcionářský, avšak nemusí označovat konkrétní ideologii, může jít i o kritiku organizačních či osobních návyků. Na rozdíl od slova konzervativní, které může být i neutrální, zpátečnický téměř vždy vyjadřuje negativní soud. Odvozeno od podst. jména zpátečník (zpátky + přípona -ník).. >> detail

Biomimetika (též biomimikry) je interdisciplinární vědní a inženýrský přístup, který zkoumá stavbu, funkce a strategie živých organismů i celých ekosystémů a převádí z nich odvozené principy do návrhu technologií. Nejde o prosté kopírování tvarů, ale o abstrakci mechanismů a procesů, formulaci funkčních požadavků, modelování a experimentální ověření řešení v prototypu, materiálu nebo algoritmu. Na rozdíl od čistě estetické inspirace se soustředí na měřitelnou funkci a na podmínky, v nichž přírodní vzor vznikl. Uplatňuje se v materiálovém inženýrství, robotice, architektuře, medicíně i informatice, například u povrchů s lotosovým efektem, suchých lepidel inspirovaných gekonem, aerodynamiky podle žraločí kůže či optimalizačních metod napodobujících evoluci. Často míří k úsporným a udržitelným řešením, protože přírodní systémy pracují s minimem energie a odpadu. Etymologicky z řec. bios život a mimésis napodobení.. >> detail

Biomarker (též biologický marker) je měřitelný ukazatel probíhajících biologických procesů v organismu, patofyziologického stavu nebo odpovědi na léčbu či jiný zásah. Může jím být molekula v krvi nebo tkáni (např. protein, metabolit), genetická či epigenetická změna, buněčný znak, fyziologický parametr nebo obrazový nález. V klinické praxi a výzkumu se používá k včasné detekci onemocnění, k odhadu rizika a prognózy, k volbě cílené terapie a k monitorování účinnosti i bezpečnosti léčby. Podle účelu se rozlišují biomarkery diagnostické, prognostické, prediktivní a farmakodynamické a jejich interpretace vyžaduje standardizované měření a klinický kontext. Biomarker je indikátor, nikoli nutně příčina, a jen některé jsou natolik validované, aby mohly sloužit jako zástupný cílový ukazatel klinického výsledku. Přejato z angličtiny (bio- + marker).. >> detail

Zoonymum (též zoonym, z řec. zōion zvíře a onyma jméno) je jazykovědný, především onomastický termín pro pojmenování vztahující se ke zvířeti. V užším smyslu označuje vlastní jméno konkrétního zvířete, typicky domácího nebo chovaného člověkem, které umožňuje jedince jednoznačně rozlišit v běžné řeči, v chovatelských registrech, sportu či v uměleckém textu (Azor, Sněhurka, Pegasus). Zoonymum se může tvořit z apelativ, osobních jmen i místních názvů, často má podobu zdrobněliny či přezdívky a nese motivaci podle vzhledu, povahy, původu nebo očekávané role. Není totožné s latinským vědeckým názvem druhu ani s pouhým identifikačním číslem. V některých pracích se termín rozšiřuje i na obecné názvy zvířat jako lexikální skupinu. Souhrn a výzkum zoonym se nazývá zoonymie.. >> detail