(také známý jako pásmová nemoc či desynchronizace) je stav tělesné a psychické únavy vznikající při rychlém přesunu přes několik časových pásem, typicky při cestování letadlem. Projevuje se narušením cirkadiánního rytmu, což může vést k poruchám spánku, únavě, zažívacím problémům, bolesti hlavy, dezorientaci a snížené výkonnosti. Intenzita příznaků obvykle závisí na počtu překročených časových pásem a směru cesty (cesty na východ bývají obtížnější než na západ). K zmírnění příznaků se doporučuje dostatečná hydratace, postupná adaptace na místní čas, krátké zdřímnutí, expozice dennímu světlu, v některých případech i užití melatoninu a vyhýbání se alkoholu a kofeinu během letu. Tělo se obvykle přizpůsobí novému časovému pásmu rychlostí přibližně jeden den na jedno překročené časové pásmo.. >> detail
Dočasné potíže po rychlém cestování přes více časových pásem, kdy se biologické hodiny nestihnou srovnat s místním časem, typicky se projeví únavou a narušeným spánkem. V angličtině se tomu říká jet lag.. >> detail
V klasickém tanci jde o skokový prvek, při němž tanečník krátce opustí podlahu a po dopadu plynule přenese váhu na jinou opěrnou nohu, často jako součást rychlejších kombinací.. >> detail
úzký pás velmi rychlého proudění vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry, typicky poblíž tropopauzy, který výrazně ovlivňuje postup tlakových útvarů, front a tím i vývoj počasí. >> detail
Jevonsův paradox je ekonomický jev, při němž zvýšení účinnosti využívání určitého zdroje nevede ke snížení jeho celkové spotřeby, ale naopak může vyvolat její růst. Dochází k tomu tehdy, když efektivnější technologie zlevní používání daného zdroje natolik, že se začne využívat častěji, ve větším rozsahu nebo v nových oblastech, a tento nárůst poptávky převáží původní úsporu na jednotku výkonu. Paradox popsal britský ekonom William Stanley Jevons v knize The Coal Question z roku 1865 na příkladu uhlí: účinnější parní stroje spotřebovaly méně uhlí na jednotku práce, ale protože se staly výhodnějšími a rozšířenějšími, celková spotřeba uhlí rostla. Jevonsův paradox se dnes zmiňuje zejména v debatách o energetické účinnosti, dopravě, digitalizaci nebo výpočetní technice. Souvisí s takzvaným rebound efektem; za Jevonsův paradox se však obvykle považuje až situace, kdy dodatečná spotřeba nejen část očekávaných úspor zruší, ale celkovou spotřebu zdroje přímo zvýší.. >> detail
příslušník menšinové náboženské komunity z kurdského prostředí na Blízkém východě, jejíž víra má synkretický charakter a kterou okolní většinová společnost někdy považovala za kacířskou. >> detail