[jde o kauzativní tvar hebrejského slovesa ha·wah´ (stát se) v imperfektu, významově „způsobuje, že se něco stane“] Osobní jméno Boha (Iz 42:8, 54:5). Bible sice používá i popisné tituly, například „Bůh“, „Svrchovaný Pán“, „Stvořitel“, „Otec“, „Všemohoucí“ a „Nejvyšší“, ale to, kým Bůh je a jaký je, nejvýstižněji shrnuje právě toto vlastní jméno (Ža 83:18). K výslovnosti: v češtině je nejrozšířenější tradiční podoba, i když většina znalců hebrejštiny upřednostňuje výslovnost „Jahve“. Nejstarší hebrejské rukopisy zapisují toto jméno pouze čtyřmi souhláskami, tento zápis se obvykle nazývá tetragrammaton (z řeckých slov te·tra- „čtyři“ a gram´ma „písmeno“). V přepisu do latinky se tato čtyři písmena uvádějí jako JHVH (nebo JHWH).. >> detail
Přídavné jméno používané v anatomii a medicíně pro označení něčeho, co se týká lačníku (jejunum), tedy střední části tenkého střeva, například cév, sliznice nebo úseku střeva v této oblasti.. >> detail
Zánětlivé postižení lačníku, tedy části tenkého střeva, které může být vyvoláno například infekcí nebo jiným onemocněním trávicího traktu a často se projeví bolestí břicha, průjmem či zhoršeným vstřebáváním živin.. >> detail
Jejunokoloanastomóza označuje operačně vytvořenou anastomosis, tedy spojku, mezi lačníkem (jejunum, lat. ieiunum) a tračníkem. V praxi jde o rekonstrukční výkon, kterým se propojí úsek tenkého a tlustého střeva, typicky za účelem obnovení průchodnosti nebo přesměrování pasáže střevního obsahu po jiném chirurgickém zákroku.. >> detail
Z lat. ieiunum, jejunum a stoma, v medicíně jde o operačně vytvořenou stomii, při níž se část lačníku vyvede přes břišní stěnu a vytvoří se umělý vývod na kůži. Tento přístup se využívá hlavně k podávání enterální výživy, případně k odvodu střevního obsahu, často jako dočasné řešení u nemocí horní části trávicí trubice.. >> detail