úzký pás velmi rychlého proudění vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry, typicky poblíž tropopauzy, který výrazně ovlivňuje postup tlakových útvarů, front a tím i vývoj počasí. >> detail
Jevonsův paradox je ekonomický jev, při němž zvýšení účinnosti využívání určitého zdroje nevede ke snížení jeho celkové spotřeby, ale naopak může vyvolat její růst. Dochází k tomu tehdy, když efektivnější technologie zlevní používání daného zdroje natolik, že se začne využívat častěji, ve větším rozsahu nebo v nových oblastech, a tento nárůst poptávky převáží původní úsporu na jednotku výkonu. Paradox popsal britský ekonom William Stanley Jevons v knize The Coal Question z roku 1865 na příkladu uhlí: účinnější parní stroje spotřebovaly méně uhlí na jednotku práce, ale protože se staly výhodnějšími a rozšířenějšími, celková spotřeba uhlí rostla. Jevonsův paradox se dnes zmiňuje zejména v debatách o energetické účinnosti, dopravě, digitalizaci nebo výpočetní technice. Souvisí s takzvaným rebound efektem; za Jevonsův paradox se však obvykle považuje až situace, kdy dodatečná spotřeba nejen část očekávaných úspor zruší, ale celkovou spotřebu zdroje přímo zvýší.. >> detail
příslušník menšinové náboženské komunity z kurdského prostředí na Blízkém východě, jejíž víra má synkretický charakter a kterou okolní většinová společnost někdy považovala za kacířskou. >> detail
1. příslušník katolického řeholního řádu Tovaryšstva Ježíšova, který v 16. století založil Ignác z Loyoly, 2. (hanl.) člověk, jenž se řídí zásadou, že účel ospravedlňuje prostředky, případně kazuista. >> detail