Skupina nestranných osob vybraných pro posouzení předložených důkazů nebo výkonů, která společně rozhoduje o výsledku, například v soudním řízení či při udělování ocenění.. >> detail
právní naturalismus, směr v právní teorii, který klade důraz na přirozené právo (ius naturalis) a zmenšuje význam práva pozitivního (ius positivum). Protikladem je juspozitivismus.. >> detail
Právní pozitivismus, směr v právní teorii, který klade do popředí pozitivní (platné, státem stanovené) právo a přisuzuje mu přednost před právem přirozeným. Protikladným pojetím je jusnaturalismus.. >> detail
Anglické označení, zpravidla ponechávané bez překladu, zkratka vychází z výrazu „just in time“ („právě včas“). Jde o zásadu plánování výroby a zásob, kdy se výrobky vyrábějí (případně dodávají) přesně ve stanovený okamžik a v takovém počtu, jaký požaduje zákazník, aby se minimalizovalo až odstranilo zbytečné skladování.. >> detail
1. V 17.–18. století úředník na velkostatku, který měl soudní pravomoci, 2. po soudních reformách z let 1783–1786 úředník působící na svobodném statku.. >> detail