Jevonsův paradox je ekonomický jev, při němž zvýšení účinnosti využívání určitého zdroje nevede ke snížení jeho celkové spotřeby, ale naopak může vyvolat její růst. Dochází k tomu tehdy, když efektivnější technologie zlevní používání daného zdroje natolik, že se začne využívat častěji, ve větším rozsahu nebo v nových oblastech, a tento nárůst poptávky převáží původní úsporu na jednotku výkonu. Paradox popsal britský ekonom William Stanley Jevons v knize The Coal Question z roku 1865 na příkladu uhlí: účinnější parní stroje spotřebovaly méně uhlí na jednotku práce, ale protože se staly výhodnějšími a rozšířenějšími, celková spotřeba uhlí rostla. Jevonsův paradox se dnes zmiňuje zejména v debatách o energetické účinnosti, dopravě, digitalizaci nebo výpočetní technice. Souvisí s takzvaným rebound efektem; za Jevonsův paradox se však obvykle považuje až situace, kdy dodatečná spotřeba nejen část očekávaných úspor zruší, ale celkovou spotřebu zdroje přímo zvýší.. >> detail
příslušník menšinové náboženské komunity z kurdského prostředí na Blízkém východě, jejíž víra má synkretický charakter a kterou okolní většinová společnost někdy považovala za kacířskou. >> detail
1. příslušník katolického řeholního řádu Tovaryšstva Ježíšova, který v 16. století založil Ignác z Loyoly, 2. (hanl.) člověk, jenž se řídí zásadou, že účel ospravedlňuje prostředky, případně kazuista. >> detail
katolický řeholní řád kleriků, oficiálně označovaný jako Tovaryšstvo Ježíšovo (Societas Iesu), vzniklý z iniciativy Ignáce z Loyoly a známý důrazem na vzdělávání, duchovní službu i misijní působení.. >> detail
Ježíšek je v české vánoční tradici tajemná postava, která na Štědrý večer přináší dárky. Název je zdrobnělinou jména Ježíš a původně označuje Ježíše Krista jako dítě. Na rozdíl například od Santa Clause nemá český Ježíšek ustálenou podobu a podle tradice jej děti zpravidla ani nespatří. Jeho příchod bývá spojen s rozsvíceným vánočním stromkem a zazvoněním zvonečku, které oznamuje, že dárky již byly přineseny.
Kořeny tohoto způsobu obdarovávání souvisejí s reformací v 16. století. Protestantští reformátoři, zejména Martin Luther, podporovali přesunutí rozdávání dárků od svátku svatého Mikuláše k Vánocům a jako jejich symbolického dárce prosazovali Kristovo dítě. V českých zemích se tradice Ježíška výrazněji rozšířila a plně zdomácněla během 19. století. Ve 20. století se již pevně spojovala se štědrovečerním rozdáváním dárků a vánočním stromkem.
Slovo Ježíšek se používá také v přenesených spojeních souvisejících s vánočními dárky, například „co ti přinesl Ježíšek?“ nebo „bohatý Ježíšek“. Jako označení postavy, která rozdává vánoční dárky, se píše s velkým počátečním písmenem. Tradice obdobného Kristova dítěte jako dárce existuje také v dalších částech střední Evropy.. >> detail