Proces, kdy se obyvatelstvo i důležité aktivity jako pracovní příležitosti, služby a kulturní instituce postupně přesouvají do měst, zejména do větších center, která tím rostou, zatímco venkov často ztrácí své funkce a význam.. >> detail
Disciplína, která zkoumá a navrhuje, jak mají být města a další lidská sídla prostorově uspořádána a jak se mohou udržitelně rozvíjet. Řeší například strukturu zástavby, funkční využití území, podobu veřejných prostranství a návaznost na dopravu i okolní krajinu, proto se často překrývá s architekturou a plánováním území a bývá označována jako urbanistika.. >> detail
Souhrn vlastních místních názvů používaných v městském prostoru, například pojmenování různých objektů a částí sídla, včetně názvů ulic a dalších veřejných prostranství, které často slouží i k orientaci a tvorbě adres.. >> detail
Přídavné jméno odvozené z lat. urbs, označuje něco, co se vztahuje k městu a městskému prostředí, případně i ve smyslu uhlazený a civilizovaný, tedy ne venkovský.;V odborné latině se tento výraz může objevit jako přídomek v názvech organismů a naznačuje vazbu na městské prostředí nebo výskyt v okolí lidských sídel.. >> detail
Člověk, který se věnuje urban exploration (urbexu), tedy vyhledává a navštěvuje opuštěné nebo běžně nepřístupné městské objekty, zkoumá jejich minulost a stav a často je dokumentuje zejména fotografiemi, obvykle s důrazem na bezpečnost a zásadu nezanechat po sobě stopy.. >> detail
Doslova „městu a světu“, tradiční označení pro mimořádně slavnostní papežské vyhlášení a apoštolské požehnání, které se uděluje při významných církevních příležitostech a je určeno celé katolické církvi, tedy věřícím po celém světě.;V přeneseném významu výraz pro sdělení nebo prohlášení mířené na co nejširší publikum, nejen na jednu konkrétní skupinu lidí.. >> detail