Lékařské označení pro vředovité poškození sliznice močových cest, tedy vznik ulcerací v močovém ústrojí, typicky v oblasti močového měchýře nebo močové trubice. Pojem se odvozuje z řec. uron a helkosis. Tento stav se může objevit například při dlouhodobém zánětu, mechanickém dráždění nebo po některých typech léčby.. >> detail
Slovotvorný základ užívaný na začátku odborných, zejména lékařských, výrazů a vyjadřující souvislost s močovodem, tedy s trubicí odvádějící moč z ledviny do močového měchýře.. >> detail
Složené pojmenování odvozené z řec. ureter (močovod) a z lat. cervix (krček, nejčastěji děložní). V anatomii a klinické praxi se tím označuje vše, co se současně vztahuje k močovodu a k děložnímu hrdlu, případně k jejich těsnému sousedství, které je důležité i při gynekologických výkonech, protože v této oblasti může být močovod snadno ohrožen.. >> detail
Lékařský termín s příponou -itis, odvozený z řeckých základů označujících části močových cest, například ř. ureter. Vyjadřuje současný zánětlivý proces postihující močovod, močový měchýř a ledvinnou pánvičku, tedy kombinované postižení dolních i horních močových cest, často na podkladě infekce.. >> detail
Lékařské označení pro něco, co se týká současně ureter a duodenum, tedy močovodu a části tenkého střeva. Používá se při popisu jejich vzájemných anatomických vztahů, případně i při zmínce o patologickém nebo chirurgicky vytvořeném spojení mezi těmito strukturami.. >> detail