Medicínské označení pro situaci, kdy se určité odpadní látky, které se za normálních okolností vylučují močí, začnou objevovat v potu a tělo je tak odvádí přes potní žlázy, typicky například močovinu. Tento jev se může objevit při těžké poruše funkce ledvin, kdy organismus hledá náhradní cestu, jak se zbavit metabolitů.. >> detail
Odborný medicínský termín pro stav, kdy člověk není schopen vědomě udržet moč a dochází k jejímu nechtěnému úniku, tedy k močové inkontinenci. Obvykle jde o příznak, který může souviset s oslabením pánevního dna, onemocněním močových cest nebo poruchou nervového řízení močení.. >> detail
Název je odvozen z ř. uron (moč) a ř. haima (krev). V medicíně označuje urémii, tedy klinický syndrom vznikající při těžkém útlumu až selhání funkce ledvin, kdy se v krvi hromadí dusíkaté odpadní látky, typicky močovina a kreatinin, a dochází k rozvratu vnitřního prostředí organismu. Projevy bývají celkové, například výrazná únava, nechutenství, nevolnost, svědění, poruchy vědomí nebo kardiální komplikace, a v pokročilých stavech může být nutná dialýza. Rozlišuje se také extrarenální, často prerenální varianta, kdy je zhoršení filtrace vyvoláno příčinou mimo vlastní tkáň ledvin, například při výrazném nedostatku tekutin nebo nedostatečném prokrvení.. >> detail
V medicíně a farmakologii označení pro diuretický účinek nebo prostředek, který zvyšuje tvorbu a odvod moči, tedy napomáhá ledvinám k jejímu vylučování. Původ slova souvisí s řec. uron, tedy moč, a termín se používá i v souvislosti se stavy, kdy je potřeba podpořit odvod přebytečných tekutin z těla.. >> detail
Lékařský a embryologický výraz pro něco, co souvisí s urachem, tedy s dočasným kanálkem plodu mezi močovým měchýřem a oblastí pupku, který po narození většinou zaniká. Termín je odvozen z řeckého pojmenování této struktury.. >> detail