Výraz je etymologicky spjat s urobilinum a urobilin a s řeckým slovem gennan ve významu vytvářet. V medicíně a biochemii označuje urobilinogen, tedy bezbarvý chromogen, který se následně mění na urobilin. Tato sloučenina vzniká při odbourávání žlučových barviv ve střevě a její množství ve stolici nebo moči může napomoci při posuzování stavu jater a průchodnosti žlučových cest.. >> detail
V řečtině jde o pojmenování motivu hada, případně draka, který si bere do tlamy a požírá vlastní ocas. Tento obraz vyjadřuje uzavřený kruh a nekonečný koloběh – návrat od konce zpět k počátku, často vykládaný jako symbol věčnosti či věčného života, někdy se uvádí také jako urobor a v jiné transkripci se začátkem „ou-“.. >> detail
Urokéla je lékařské označení odvozené z řec. uron (moč) a kele (výhřez). Jde o stav, kdy se moč při úniku z močových cest dostává do šourku a hromadí se v jeho tkáních, často v souvislosti s poraněním močové trubice.. >> detail
Urokrizie je lékařský postup, při němž se k určení diagnózy využívá komplexní rozbor moči. Opírá se o vyhodnocení jejího vzhledu i laboratorních ukazatelů, například chemického složení a vyšetření močového sedimentu, a historicky patřila k běžným podpůrným metodám klinického posuzování. Původ výrazu se spojuje s ř. uron a krinein.. >> detail
Chirurgický zákrok v urologii, při němž se odstraní močový měchýř, často jako součást léčby závažného onemocnění, například zhoubného nádoru. Po operaci je nutné vytvořit nový způsob odvádění moči z těla, třeba pomocí urostomie. Název vychází z řeckých kořenů vztahujících se k moči, měchýři a k vyjmutí.. >> detail
Lékařský termín pro urocystolitiázu, tedy stav, kdy se v močovém měchýři vytvářejí nebo hromadí močové kameny (konkrementy), což může vést k dráždění sliznice a obtížím při močení.. >> detail
Přítomnost nebo tvorba močových kamenů (konkrementů) v močovém měchýři. Tento stav se v medicíně popisuje také jako cystolitiáza a často souvisí se zhoršeným odtokem moči, může vyvolat bolest, dráždění při močení nebo krev v moči.. >> detail
Rentgenové vyšetření močového měchýře, při němž se nejprve do měchýře zavede kontrastní látka, aby bylo možné na snímcích lépe posoudit jeho tvar a případné odchylky, například únik kontrastu nebo reflux.. >> detail
Diagnostické rentgenové vyšetření močového měchýře, při kterém se jeho dutina nejprve vyplní kontrastní látkou, zpravidla podanou přes katétr, a poté se pořídí snímky umožňující zhodnotit tvar a případné změny na stěně či vnitřním konturám měchýře.. >> detail
Lékařský výraz pro přechodné přerušení močení, kdy se moč po určitou dobu netvoří nebo neodchází z močových cest. Pojem je odvozen z řec. uron, tedy moč, a používá se při popisu krátkodobých stavů útlumu vylučování moči, například při poruše průchodnosti močových cest nebo dočasné dysfunkci ledvin.. >> detail