(z řec. ouron, moč, a lat. placenta) přídavné označení pro děje, struktury nebo vztahy, které se zároveň týkají močového systému a placenty, typicky v kontextu anatomie či porodnictví při popisu jejich vzájemné souvislosti.. >> detail
Uroporfyrin, porfyrinový pigment z metabolismu hemu, který se za normálních okolností může v malém množství objevit v moči, ale u porfyrií se jeho vylučování často výrazně zvyšuje.. >> detail
Lékařský anatomický výraz pro struktury nebo děje, které mají souvislost jak s močovým ústrojím, tak s oblastí rectum, například při popisu přepážek v embryologii nebo při označení neobvyklého propojení mezi těmito částmi. Název je složen z kořene vztahujícího se k moči a z latinského rectum.. >> detail
Urologický termín odvozený z řec. uron a rhoia, označuje patologický, často mimovolní únik moči, případně i nezvykle zvýšené močení. V praxi se s tímto stavem setkáváme například u poruch dolních močových cest nebo při inkontinenci.. >> detail
V lékařském smyslu přídavné jméno pro něco, co souvisí s urosepsí, tedy se závažnou sepsí vznikající z infekce močového ústrojí. Etymologicky vychází z ř. uron (moč) a ř. sepsis (hnití).. >> detail
Diagnostický postup v medicíně, při kterém se analyzuje moč pacienta, hodnotí se její vzhled i vybrané složky a zjištěné odchylky mohou upozornit na potíže močových cest nebo ledvin.. >> detail
Lékařské označení pro urostealit, tedy zvláštní druh močového kamene tvořeného v močových cestách, u něhož se ve složení výrazně uplatňují tukové neboli lipidové látky. Konkrement může způsobovat dráždění a potíže typické pro urolitiázu, například bolest nebo ztížené močení.. >> detail
Kostěná část typická pro žáby, vzniklá spojením několika obratlů v zadním úseku páteře do jediné prodloužené kosti, která zpevňuje oblast pánve a usnadňuje přenos sil při skoku.. >> detail