Nově přidaná cizí slova

Abdominoplastika je chirurgický zákrok plastické chirurgie, při němž se odstraňuje přebytečná kůže a tuk z oblasti břicha a zároveň se může zpevnit a sešít povolená přední břišní stěna, zejména při diastáze přímých břišních svalů. Operace se provádí v celkové anestezii, řez bývá veden v podbřišku tak, aby se dal skrýt v prádle, a u většího rozsahu se upravuje i poloha pupku. Indikována je nejčastěji po výrazném zhubnutí, po těhotenství nebo při ochablosti kůže věkem, má rekonstrukční i estetický cíl zlepšit konturu trupu a odstranit kožní převisy. Někdy se kombinuje s liposukcí. Nejde o metodu hubnutí, vyžaduje stabilní hmotnost, nekouření a realistická očekávání. Rizika zahrnují krvácení, infekci, serom, trombózu, nekrózu okrajů rány, poruchy hojení, změny citlivosti a trvalou jizvu, po operaci se nosí kompresní prádlo a omezuje námaha několik týdnů.. >> detail

Aetilita je odborný termín pro věkové složení populace, tedy rozložení jedinců do věkových tříd nebo vývojových stadií v určitém okamžiku. V populační ekologii znamená souhrn všech věkových či vývojových stupňů v jedné populaci a popisuje se například podílem juvenilních, reprodukčních a postreprodukčních jedinců. U člověka odpovídá věkové struktuře obyvatelstva, často znázorňované věkovou pyramidou. Aetilita výrazně ovlivňuje, jak se bude populace vyvíjet, kolik lze čekat porodů a úmrtí i jaké budou nároky na školství, zdravotnictví a sociální služby. Setkat se lze i s variantním tvarem etilita.. >> detail

Zymologie je obor biochemie, mikrobiologie a potravinářské technologie zaměřený na procesy kvašení a na organismy, které je vyvolávají, zejména kvasinky a mléčné či octové bakterie. Popisuje přeměny cukrů a dalších substrátů na ethanol, oxid uhličitý, organické kyseliny a aromatické látky, vysvětluje roli enzymů a metabolických drah a zkoumá, jak lze fermentaci řídit teplotou, pH, okysličením, dávkováním živin nebo volbou kmene. V praxi zahrnuje práci s kvasnými kulturami, kontrolu jejich čistoty, sledování průběhu kvašení a prevenci vad, například infekcí či tvorby nežádoucích vyšších alkoholů. Uplatňuje se v pivovarnictví, vinařství, lihovarnictví, výrobě kvásku i v průmyslových bioprocesích. V češtině jde o odborný, řidčeji užívaný termín blízký fermentologii. Nezaměňovat s enzymologií, která zkoumá enzymy obecně. Název pochází z řec. zymē, kvas, a logos, nauka.. >> detail

Agonista (z řec. agón, zápas) je v biologii a medicíně činitel, který po navázání na receptor vyvolá jeho aktivaci a spustí signální děje vedoucí k účinku v buňce, tkáni nebo celém organismu. Obvykle jde o léčivo či endogenní mediátor, který se vyznačuje afinitou k receptoru a vlastní účinností, tedy schopností receptor zapnout. Agonisté mohou být selektivní pro určitý podtyp receptoru a jejich síla se popisuje mj. potencí a maximem účinku. Plný agonista vyvolá maximální možnou odpověď daného systému, částečný agonista dosahuje nižšího maxima a může s plným agonistou soutěžit. Protikladem je antagonista, jenž receptor obsadí bez aktivace. V terapii se agonisté využívají k napodobení či posílení přirozené signalizace, ale při předávkování mohou vyvolat toxickou nadstimulaci. Ve fyziologii se slovem agonista označuje také hlavní sval vykonávající pohyb proti antagonistu a spolupracující se synergisty.. >> detail

Agnatie (též agnace) je právně a antropologicky vymezené příbuzenství po mužské, otcovské linii. V klasickém římském právu označovala okruh osob pod společnou otcovskou mocí (patria potestas) nebo těch, které by pod ní byly, kdyby žil společný mužský předek. Zahrnovala i vztahy vzniklé adopcí, takže nebyla totožná s čistě biologickým původem, ale s příslušností k otcově rodině a rodu nesoucímu jméno. V dědickém a rodinném právu podle agnatie často určovalo pořadí dědiců a práva členů rodu. Od pozdní antiky ji postupně vytlačovala kognatie, sledující příbuzenství „podle krve“ i přes ženskou linii. Dnes se termín užívá hlavně v historii, genealogii a při popisu patrilineárních společností, často v sousloví agnatické příbuzenství. Souvisí s pojmem agnát, tedy příbuzný po otci. Původ je v lat. agnatio.. >> detail

Aglomerovat (nedok., z lat. agglomerare, shlukovat) označuje v technických a přírodovědných oborech proces, při němž se jemné částice, prášky, kapky či zrna spojují do větších soudržných celků zvaných aglomeráty. Může jít o jev nežádoucí, například při skladování prášků, i o řízenou technologickou operaci. Ke shlukování dochází působením povrchových sil, vlhkosti, pojiv, elektrostatických nábojů nebo tepla, typicky při granulaci, peletizaci a slinování rud či keramických směsí. Aglomerací se mění sypná hustota, velikostní rozdělení, reaktivita i zpracovatelnost materiálu. V češtině jde převážně o odborný výraz, často v opozici k dispergovat, tedy rozptýlit, a v běžné mluvě se vyskytuje zřídka. Přeneseně se užívá i pro soustřeďování rozptýlených prvků do jednoho funkčního celku, například služeb nebo sídel do městské aglomerace, často ve zvratné podobě aglomerovat se.. >> detail

AGLA, kabalistické a později hermetické magické slovo, které vzniklo jako hebrejský akronym (alef, gimel, lamed, alef) z věty „Atah gibor le’olam Adonai“ (Ty jsi mocný navěky, Pane), známé z druhého požehnání modlitby Amida. Nejde o běžné hebrejské slovo, nýbrž o zkratku čtyř písmen א ג ל א, vykládanou jako ochranné boží jméno. V židovské mystice i v evropské rituální magii se užívá v ochranných formulích, na amuletech a talismanech, v zaklínadlech i v grimoárech, například při zasvěcování magického kruhu, v pentaklech nebo při práci s pentagramem. V odborném kontextu označuje tradiční zkratku a její symbolickou funkci, nikoli běžné lexikální slovo. Někdy se zapisuje i s tečkami jako A.G.L.A. V češtině se obvykle píše verzálkami, čte se [agla] nebo po písmenech a zpravidla se neskloňuje.. >> detail

Agelast (z řec. ἀγέλαστος agélastos, doslova „nesmějící se“, a- „ne“ + gelan „smát se“) je knižní označení člověka, který se neumí nebo nechce smát a postrádá smysl pro humor, ironii či sebeironii. Nejde jen o někoho vážného nebo zasmušilého, ale o postoj, v němž je smích považován za nevhodný, nebezpečný či podvratný, protože zpochybňuje autoritu, dogma nebo „jedinou správnou“ interpretaci. Termín se objevuje už u Rabelaise a do moderní diskuse jej znovu uvedl Milan Kundera. V češtině je stylově příznakový a hodnotící, používá se hlavně v literární, filozofické a kulturněpolitické kritice pro moralistu, puritána či ideologa, který odmítá nadhled a hru významů. V běžné řeči je výraz řídký a mívá podobu intelektuální narážky, možné jsou i odvozeniny agelastický a agelastství.. >> detail

Agada (též aggada, hagada, z hebr. aggádáh „vyprávění“) je v judaismu vyprávěcí, homiletická a etická složka rabínské tradice. Objevuje se zejména v Talmudu a v midraších a stojí v protikladu k halache, která formuluje závazné právní normy. Agada zahrnuje legendy a příběhy o biblických postavách a mudrcích, podobenství, kázání, aforismy i volnější výklady Písma. Jejím cílem je učit, povzbuzovat a rozvíjet náboženskou představivost, často pomocí metafor, humoru a folklorních motivů. Nemá normativní platnost, ale významně ovlivňuje teologii a identitu židovských komunit. Termín se užívá i pro pesachovou agadu, liturgickou knihu čtenou při sederové večeři. V češtině se výraz používá hlavně v judaistice a religionistice a může označovat jak jednotlivý příběh, tak celý soubor takových textů.. >> detail

Afrosyné (z řec. ἀφροσύνη, doslova „bez mysli“, z privativního a- „bez“ a phrēn „rozum, mysl“) je pojem antické řecké etiky a rétoriky pro pošetilost, nerozum a zatemnění úsudku. Označuje dispozici nebo okamžitý stav, kdy člověk nejedná podle rozumu, nedovede odhadnout míru a důsledky, podléhá afektům a volí škodlivé či nečestné jednání. V Homérovi, u tragiků i v Platónově a Aristotelově morální psychologii vystupuje jako protipól sofrosyné, tedy střídmosti, sebekontroly a „zdravé mysli“. Nejde nutně o nízkou inteligenci, spíše o selhání praktického úsudku a charakteru. V biblické řečtině se užívá pro „foolishness“ ve smyslu duchovní neprozřetelnosti. V češtině se slovo objevuje hlavně v odborných překladech a interpretacích antických pramenů a zpravidla je nesklonné.. >> detail